Většina křesťanů ví, co Bible říká o Boží lásce k jeho dětem, přesto si ji mnozí nikdy nepřivlastnili ani po letech věrného chození s Ježíšem. Existují oddaní Boží služebníci, kteří nikdy tuto slavnou zkušenost neprožili a Otcovu lásku nepřijali — nic přitom nermoutí Boha více.
Bůh sám sebe popsal Mojžíšovi: „Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích“ (Exodus 34,6-7).
Bůh chtěl, aby Mojžíš věděl, že je milosrdný, laskavý, trpělivý a odpouštějící. O tom jsme vyučováni; Bible od začátku do konce mluví o Otcově láskyplném a něžném srdci vůči nám. Ale když přijdou zkoušky a soužení, často zapomeneme, co o sobě Bůh řekl.
Písmo znovu a znovu o Pánu říká:
- Vždy je připraven odpustit. „Neboť ty jsi, Panovníku, dobrý a nabízíš odpuštění; ke všem, kdo tě volají, jsi nejvýš milosrdný.“ (Žalm 86,5)
- Má s námi trpělivost, je plný něhy a milosti. „Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává.“ (Žalm 145,9) „Nesmírné je, Hospodine, tvoje slitování.“ (Žalm 119,156) „Vždyť Pán je plný soucitu a slitování.“ (Jakub 5,11)
- Je pomalý k hněvu. „Soucitný a milostivý je Hospodin, pomalý k hněvu a nadmíru dobrotivý.“ (Žalm 103,8) „Navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství.“ (Jóel 2,13)
Pán chce, abychom k němu přistupovali plně přesvědčeni, že nás miluje. A chce, abychom věděli, že vše, co o sobě říká, je pravda. Proto se nás satan snaží přimět, abychom uvěřili lžím o Otci. Pokud jste skrze Krista byli přijati do Boží rodiny, musíte vědět, jak výjimeční pro něj jste. Má pro vás zvláštní lásku Otce k jeho dětem.
„Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla … teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli.“