“Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti (2. Korintským 5:21).
Věřím, že ospravedlnění vírou je základní pravda křesťanství. Nemůžeš poznat pravý odpočinek a pokoj, dokud si neuvědomíš, že v Božích očích se nemůžeš ospravedlnit svými skutky.
Pokud nepřijmeš vírou dokonalou Kristovu spravedlnost, povedeš život dřiny a potu a budeš se snažit zavděčit Bohu svou vlastní spravedlností. To je ale cesta beznaděje. Pravdou je, že nikdy nebudeš mít žádnou pravou spravedlnost, abys ji přinesl Pánu. Před Bohem se svojí vlastní spravedlností nikdy nemůžeš ospravedlnit.
Známý oddíl v Izajáši říká, že všechna spravedlnost je jako poskvrněný šat v Božích očích (Izajáš 64:6). To neznamená, že Bůh odmítá naše dobré skutky — vůbec ne. Bůh chce naše spravedlivé skutky a my bychom měli dělat všechno dobré dílo, které můžeme. Ale pokud si myslíš, že svými skutky si zasloužíš spasení, tak potom tvé skutky nejsou více než poskvrněný šat.
Samozřejmě se můžeš cítit dobře kvůli dobrým skutkům, které děláš. Například pravděpodobně si budeš užívat momentu vítězství a uspokojení, kdykoli odoláš pokušení. Ale další den spadneš zpět do hříchu a rychle ztratíš svou radost. Myslíš si, že Pán se na tebe zlobí a myslíš si: “Nikdy to nezvládnu.”
Taková houpačka emocionálních výšek a nížin může vyústit v život strádání. Proč? Protože zkoušíš udělat radost Bohu snažením svého těla!
Milovaní, žádná spravedlnost těla nikdy neobstojí před Bohem. Dokonce i ti nejlepší lidé mezi námi — ti nejmorálnější, božští svatí — všichni bídně padli a vzdálili se od Boží slávy. Ani jeden z nás nemůže být nikdy přijat Otcem na základě vlastních skutků. Ale dobrá zpráva je, že jsme Otcem zcela přijati skrze Krista.
Ježíš nás ospravedlňuje skrze víru z dobrého důvodu – chce nám dodat sílu a odvahu, abychom mohli odolat ďáblu a zvítězit nad světem v moci Božího Ducha. Ano, Ježíš za nás zemřel, abychom měli věčný život, ale také proto, aby nás mohl chránit v současném zkaženém světě – a před ním.