Můžeme s jistotou očekávat, že Bůh odsoudí bezbožné – bezpochyby přijde den odplaty. Až ta doba nastane, všichni posměvači a bezbožníci budou povoláni složit své účty. Budou otevřeny knihy a každý zlý skutek bude jasně zjeven. Bude zjeveno vše, co tito zlí jedinci činili proti Boží autoritě. Bezbožní budou navždy vyvrženi z Boží přítomnosti a jejich skutky přísně odsouzeny.
Ježíš své učedníky ubezpečuje: „Nezjedná Bůh právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá?“(Lukáš 18:7). Říkal: „Ano, jednou bude Bůh jednat s posměvači, pronásledovateli, vězniteli a vrahy svého lidu. Volání pronásledované církve vyslyší a rychle zjedná právo.“ A přece se Ježíš hned v další větě ptá: „Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“ (18:8).
Kristova otázka na konci tohoto oddílu naznačuje Jeho velikou obavu. Říká: „Až se vrátím, budu hledat lidi, jež uvěřili mému slibu, že pro ně přijdu. Je otázkou, zda budou připraveni a čekat na mě. Budou jiní než svět, prahnoucí po tom, až je vezmu domů jako svoji Nevěstu? Budou bez poskvrny, nebo zašpiněni duchem doby? Přijdu a naleznu je volající: 'Přijď, Pane Ježíši'?“
„O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám“ (Matouš 24:36).
Ježíš nám nesdělil datum svého příchodu, řekl nám ale, jaká bude společnost v té době. Dále pokračuje v popisu chování lidstva při svém návratu, jak je již zmínil.
„Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu, a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila je všecky – takový bude i příchod Syna člověka“ (24:38-39).