Často přemýšlím o příkladu Abrahama, který se modlil za hříšné město Sodomu. Pán mu odpověděl slovy: „Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu“ (Genesis 18,26).
Když to Abraham uslyšel, začal s Pánem vyjednávat. „Možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zahladíš pro těch pět celé město?“ (Genesis 18,28) Abraham snižoval počet, dokud se nakonec nezeptal, co Bůh udělá, pokud tam najde pouze deset spravedlivých, kteří ho hledají. Ušetří to město? Bůh Abrahamovi odpověděl: „Nezahladím je ani kvůli těm deseti“ (Genesis 18,32).
Tento oddíl nám říká něco o Pánu. On je ochoten zachránit celé komunity, pokud nalezne alespoň malou skupinku spravedlivých, kteří hledají jeho tvář v zájmu svého národa.
Bůh jde v této záležitosti ještě hlouběji, než tomu bylo s Abrahamem. V Ezechielovi Bůh říká, že hledá jednoho modlitebníka, který by se postavil do mezery. „Hledal jsem mezi nimi muže, který by zazdíval zeď a postavil se v trhlině před mou tvář za tuto zemi, abych ji neuvrhl do zkázy, ale nenašel jsem“ (Ezechiel 22,30).
V době Ezechielova prorokování byl Izrael duchovně nečistý. Proroci byli bezbožní a porušovali Boží zákon. Lid byl utiskovaný, ze všech stran soužený, plný chtíče a jeden okrádal druhého. Nikdo z nich nevolal k Pánu. Nikdo se nepostavil do trhliny, aby se přimlouval. Bůh by zachránil celý národ díky jedinému přímluvci.
Když Pavel popisuje své cesty, zmiňuje jako své pomocníky nejen Timotea a Tita, ale také Lydii a další vzácné ženy, které mu pomáhaly. Byly to oddané služebnice, jejichž spolupráce pomohla zasáhnout evangeliem celé národy. Také my máme spolupracovat s těmi, kteří vydávají sebe sama a jdou k národům. Jestliže nemůžeš být misionářem, můžeš být součástí podpůrného těla přímluvců.
Můžeš jít „v Duchu“ k jakémukoliv národu na zemi. Můžeš se dotknout nezasažených lidí na svých kolenou. Vskutku se tvoje modlitební komůrka může stát ústředím pro vanutí Ducha svatého nad celým národem.