Když Ježíš vyhlížel konec věku, poukázal na hrozný problém. „Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je velká, dělníků je však málo.“ (Matouš 9,37)
Když jsem četl tato slova, zajímalo mě: „Jaké je řešení? Jak lze vzkřísit více dělníků, aby vycházeli k národům?“ Odpověď dal Ježíš hned v dalším verši: „Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.“ (Matouš 9,38) Možná si myslíte: „Na celém světě se dveře zavírají.“ To může být pravda, ale na tom nezáleží, jak uzavřeně se nám mohou některé národy jevit. Pokud Bůh dokázal strhnout Železnou oponu v Evropě a Bambusovou oponu v Asii, nic mu nemůže zabránit pracovat, kdekoliv bude chtít.
Apoštol Pavel byl vyslán jako misionář mocí modlitby. Stalo se to v Antiochii, kde se vedoucí církve modlili za žeň (viz Skutky 13,1-5). První Pavlova misijní cesta vyšla z modlitebního setkání. Byl to přímý důsledek toho, že zbožní lidé poslouchali Ježíšova slova, aby se modlili za to, aby Bůh poslal dělníky ke sklizni.
V 80. letech, kdy naše organizace měla ústředí v Texasu, jsem se rok modlil, aby Bůh někoho poslal do New Yorku, aby založil církev na Times Square. Slíbil jsem, že komukoli, koho si Bůh vybere, pomůžu získávat peníze, pořádat shromáždění, vybudovat podporu. Když jsem se modlil, aby Bůh poslal dělníka na tuto konkrétní sklizeň, Pán vložil toto břemeno na mě a výsledkem byl kostel na Times Square.
Tak je tomu i dnes. Máme se modlit za žeň. Když se modlíme, Duch svatý prohledává Zemi a vkládá naléhavost do srdcí těch, kteří si přejí být Pánem použití. Pán se všude dotýká lidí a odděluje je pro svou službu.
Zatímco žádáme Boha, aby vyslal dělníky, Duch svatý někde někoho připravuje a je jedno, kde se to odehrává. Mocnou pravdou je, že naše modlitby jsou používány k vysílání dělníků ke žni.