Otcovu lásku je možné předávat směrem k nám pouze skrze Ježíše Krista. Podle Janova evangelia veškerá Otcova láska přebývá v Kristu: "Z jeho plnosti jsme my všichni vzali." (Jan 1:16) Možná se zeptáš: "Co je tak důležitého na vědomí, že Boží láska se k nám dostává skrze Ježíše Krista? Jak to ovlivňuje naše každodenní životy?"
Uvědomit si tento fakt znamená mnohem více než pouhý biblický pojem. Vědomí, že Boží láska se šíří směrem k nám skrze Ježíše se týká především toho, jak my sami zůstáváme v jeho lásce. Vidíte, nestačí mi vědět, že Bůh mne vždy miluje a nepřestane mne milovat ani ve všech mých zápasech. On také chce, aby jeho láska měla na mne zřejmý vliv.
Takže jak přesně Boží láska ovlivňuje naše životy? Nesmíme se dívat na lidský vzor. Jsou mezi námi prostopášní křesťané, kteří by poznání Boží lásky obrátili na licenci hřešit. Přesvědčují sami sebe: "Bůh mne miluje bezpodmínečně. Musí mne nadále milovat i přesto, že žiji v opilství, cizoložství a honbě za požitky. Jeho milost je větší než moje hříchy." Takoví lidé jednají proti Boží lásce.
Musíme se dívat na Krista jako na náš vzor. Ježíš nám již řekl, že Bůh nás miluje stejnou láskou, jakou miloval svého Syna. Takže jaký vliv měla Otcova láska na Ježíše? Ovocem Otcovy lásky v Ježíši bylo položení jeho těla jako živé oběti za druhé.
Jan píše: "Podle toho jsme poznali lásku, že On za nás položil svou duši." (1. list Janův 3:16) Tady se projevilo ovoce Boží lásky působící v Ježíši. On položil sám sebe jako oběť za druhé. Druhá polovina tohoto verše k nám hovoří o cíli Boží lásky v našich vlastních životech. Dále čteme: "I my jsme povinni položit své duše za bratry." (3:16) Boží láska nás vede k tomu, abychom položili svá těla jako živé oběti.