Jednou přivedli nějací lidé k Ježíši nevidomého muže, aby ho uzdravil. Ježíš vzal muže za ruku, odvedl ho z vesnice pryč na osamělé místo a tam mu plivl do očí. V každé kultuře by takový čin byl považován za urážku – a Ježíš to přesto udělal.
Potom se Ježíš muže zeptal, zda něco vidí. On odpověděl: „Vidím lidi; vypadají jako stromy a chodí.“
Jsem si jistý, že ten muž byl nadšený i z této špetky zraku, ale Ježíš chtěl, aby viděl jasně. Chtěl, aby muž poznal vše, co dříve nemohl a aby zakusil plnou krásu stvoření jeho Nebeského Otce. Ježíš tedy opět položil ruce na mužovy oči, a on najednou viděl vše zřetelně. Jeho zrak se mu plně navrátil (viz Marek 8,22-25).
Mnohokrát jsem zažil, jak Bůh činil v mém životě stejnou věc. Když jsem mu kdysi odevzdal své srdce, byl jsem naplněn úžasnými pocity, avšak můj zrak byl neostrý a vše bylo zmatené a nové. V následujících letech mě Pán dále učil, tvaroval mé srdce a ducha, dokud jsem neviděl jasněji. Začal jsem vidět všechny lidi zřetelně, již ne jako nejasnou masu, ale jako jednotlivce. Začal jsem se na ně dívat tak, jak je vidí On – zraněné a ztracené, jako ovce bez pastýře.
Takový dopad může mít Ježíšův dotyk na náš život, pokud mu to dovolíme. Mnoho Kristových učedníků se však do této fáze nikdy nedostane. Dovolíme Bohu, aby se nás dotýkal, aby nás zbavil slepoty a temnoty hříchu – ale nějak nám nevadí náš nedostatečný zrak.
Když dovolíme Ježíši, aby se nás dotýkal hlouběji a zaostřil naše oči a naše srdce, povede nás dále v plánu, který má pro nás život. A nakonec uvidíme lidi kolem nás tak, jak je vidí On.
Nicky Cruz, mezinárodně známý evangelista a autor mnoha knih, se obrátil k Ježíši Kristu z života plného násilí a zločinu potom, co v roce 1958 v New Yorku potkal Davida Wilkersona. Příběh jeho dramatického obrácení se poprvé objevil v knize Dýka a kříž od Davida Wilkersona a později ho popsal též ve vlastní úspěšné knize Utíkej, malý, utíkej.