„Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony – to jest obětováním svého těla … přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.“ (Židům 10, 19-22)
Kristovo dílo na kříži mělo dva rozměry. Jedna strana přináší užitek hříšníkovi, zatímco druhá přináší užitek Otci. Dobře známe přínos pro lidskou stránku věci. Kristův kříž nám poskytl odpuštění našich hříchů, vítěznou moc nad každým otroctvím, vládu nad hříchem a příslib milosrdenství a milosti. Samozřejmě tím dostáváme i příslib věčnosti.
Existuje ještě další aspekt kříže, o kterém víme jen málo, a tím je jeho přínos pro Otce. Jen velmi málo chápeme Otcovo potěšení, které umožnil kříž. Pokud se na kříži soustředíme pouze na odpuštění, pak nám uniká důležitá pravda, kterou s námi zamýšlel Bůh. Je potřeba dosáhnout hlubšího porozumění v souvislosti s jeho potěšením. Tato pravda dává Božímu lidu mnohem víc než jen úlevu. Přináší svobodu, odpočinek, mír a radost.
Boží potěšení vychází z jeho radosti ze vztahu s člověkem. Nejslavnějším okamžikem v historii byl okamžik, kdy se chrámová opona roztrhla na dvě části v den, kdy zemřel Kristus. Zachvěla se Země, pukaly skály a otevřely se hroby. V okamžiku, kdy byla roztrhnuta chrámová opona – oddělující člověka od svaté Boží přítomnosti – se stalo něco neuvěřitelného. Od této chvíle byl nejen člověk schopen vstoupit do Pánovy přítomnosti, ale mohl k němu vyjít i Bůh!
Před křížem nebyl přístup k Bohu pro širokou veřejnost, do svatyně mohl vstoupit pouze velekněz. Nyní Otec prohlašuje: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil. On je vaší hlavou a vy jste jeho tělem, takže jste také mým potěšením. Vše, co jsem dal svému Synu, dávám také vám. Jeho plnost je také vaše.“