Když zvážíme náš způsob života coby Ježíšových následovníků, zjistíme, že většina z nás nezapadá do novozákonního modelu křesťanství. Kristus vyslal svých 12 učedníků, aby zvěstovali dobrou zprávu, uzdravovali nemocné, a ochotně šířili jeho království po celé zemi (viz Marek 16,15-18). Později vyslal 70 učedníků se stejnými pokyny (viz Lukáš 10,1-16). Oběma skupinám řekl: „Dělejte všechno, jak jsem vás naučil – kažte evangelium, uzdravujte nemocné, přinášejte mé království – v mém jménu. A nyní jděte do celého světa a konejte, co jsem vám přikázal.
Takový je model podle Nového zákona. Ale rozdíl mezi ním a způsobem, jakým žijeme naši víru, je obrovský. Na jednom konci je Boží zázračně pracující moc a na opačném konci náš životní styl. Co nám brání konat, co Ježíš řekl? Já věřím, že potřebujeme křest Jeho láskou.
Je jedna obzvlášť velká bariéra, která nám brání odvážně milovat jako Ježíš, a tou je strach! Když si představíme, že bychom měli dělat, co Pán řekl, máme strach z lidí, co si o nás pomyslí, a také ze selhání. Ale apoštol Jan řekl přímo: „Láska nezná strach, ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.“ (1.Janova 4,18)
Pavel jmenuje dary, jejichž základ je ve svobodě od strachu: „Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha moci, lásky a rozvahy.“ (2.Timoteovi 1,7). Není v lidských schopnostech být plný moci, lásky a správně uvažovat. Jsou to Boží dary a On je dává všem, kdo prosí. Když nás osvobodí od strachu, budeme schopni milovat druhé lidi Jeho láskou a sloužit jim. Jeho láska všechno mění!