„Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši“ (Filipským 2,5).
„My však mysl Kristovu máme“ (1.Korintským 2,16).
Tato napomenutí od apoštola Pavla vyzývají Boží lid: „Ať se Kristův způsob smýšlení - celý způsob, jak Ježíš přemýšlel - stane i vaším způsobem přemýšlení.“ Máme usilovat o stejný způsob přemýšlení, jaký měl sám Ježíš.
Co to znamená, mít mysl Kristovu? Jednoduše řečeno, znamená to přemýšlet a jednat stejně, jak to dělal Ježíš, dělat rozhodnutí podobná těm Kristovým. Tato rozhodnutí určí, jakým směrem se bude ubírat náš život. Pokaždé, když se zahledíme do zrcadla Božího slova, máme se ptát sami sebe: „Odrážím Kristův charakter? Proměňuji se, jsem formován do Ježíšovy podoby pomocí každé zkušenosti, kterou Bůh dopouští v mém životě?“
Pavel to interpretuje takto: „Sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí“ (Filipským 2,7). Ježíš s Otcem uzavřel smlouvu o tom, že opustí svoji nebeskou slávu a sestoupí na zem jako člověk. Pro Krista byla tato skutečnost shrnuta ve slovech: „Přišel jsem, abych konal Tvoji vůli, Otče.“ Vskutku, Ježíš se již dopředu rozhodl: „Vzdávám se svojí vlastní vůle, abych konal tu Tvoji, Otče. Vše, co vyslovím a udělám, musí vyjít od Tebe a já budu na Tobě naprosto závislý.“
Otcova smlouva se synem obsahovala závazek zjevovat mu svoji vůli. Bůh v podstatě říkal toto: „Vždy budeš vědět, co zrovna dělám a jak to dělám. Budeš mít moji mysl.“
Mnoho lidí, kteří se dnes považují za Ježíšovy následovníky, nikdy neudělalo rozhodnutí žít tak, jak žil Ježíš. Namísto toho žijí pohodlně se svou tělesností - svými špatnými náladami, charakterovými vadami a hříchy. A nechtějí se změnit, vysvětlují: „To je moje přirozenost, to jsem prostě já.“
Ale když Pavel odvážně prohlašuje: „Mám mysl Kristovu,“ ve skutečnosti prohlašuje, že „Stejně jako Ježíš, i já jsem převzal roli služebníka.“ A Pavel tvrdí, že totéž platí pro každého věřícího: „My však mysl Kristovu máme“ (viz 1.Korintským 2,16).