Mnozí křesťané radostně říkají druhým o Ježíšově lásce a jeho moci odpustit hříchy, a přesto je pro ně těžké plně přijmout stejné odpuštění pro sebe. Jestliže zhřeší, vypadá to, že chtějí sami platit za svoje selhání. „Pane“ obhajuje se křesťan, „Neposlechl jsem Ducha svatého a spáchal jsem hřích.“
Nepříteli naší duše vůbec nejde o to, aby dělal z křesťanů vrahy, násilníky, závislé a zloděje. Zajímá se o jedinou věc — aby udělal z křesťanů nevěřící. Vkládá do vaší mysli otázky, které vedou k pochybnostem. Je Bůh osvoboditel? Je zde, aby pomohl v čase pokušení? Jsou jeho sliby pravdivé? Existuje svoboda od hříchu? Opravdu i dnes odpovídá na modlitby? Vyvede nás vítězně z bitvy? Bude po pláči následovat radost?
Jediný satanův cíl v případě Joba byl, aby Job proklel Boha! Podobně satan chce, abyste si mysleli, že Bůh není věrný a nestará se o vaše potřeby a pocity, což samozřejmě není pravda.
Žalobce chce, abyste se v zoufalství vzdali, ale Bůh chce, abyste přijali odpouštějící proud jeho lásky. On odpoví na vaši upřímnou modlitbu: „Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete a činíte to, co se mu líbí.“ (Filipským 2,13) Bůh nikdy neopustí — to udělá jen člověk. Takže nikdy nepochybujte o Božím odpuštění! Je to Boží přirozenost. David řekl: „Neboť ty jsi, Panovníku, dobrý a nabízíš odpuštění; ke všem, kdo tě hledají, jsi nejvýš milosrdný.“ (Žalm 86,5)
Cíl každého věřícího je „nehřešit“, ale když Boží dítě zhřeší, jsou v Božím slově odpovědi: „Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.“ (1. Janova 2,1)
Pokud je na tobě vina, vyznej ji. „Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.“ (1. Janova 1,9) Otevřete své srdce a pusťte dovnitř Boží lásku. Pokud činíte pokání, pak vám Bůh znovu a znovu odpouští!