Každá diskuze na téma utrpení a zkoušek musí začít u nejvíce zoufalého věřícího všech dob – spravedlivého, věrného služebníka, který měl Boží bázeň a byl oddán modlitbám a chválám. Přesto, když zármutek a potíže přemohly jeho život, ten stejný muž měl na vrcholu svého utrpení znepokojující poznámky o Bohu.
„A kdybych i zavolal, aby mi odpověděl, nevěřím, že přál by sluchu mému hlasu. Vždyť mě zachvacuje vichrem, bezdůvodně rozmnožuje moje rány” (Jób 9:16-17). Jób ztratil vše, co mu bylo drahé: rodinu, zdraví, majetek a dokonce i naději. Prohlášení uvedené výše, je jen jedno z mnoha, které tento zoufalý muž v rozmnožujících se bolestech učinil.
Náš národ se rychle vrhá do období potíží, které svět nikdy předtím neviděl. I dnes mnozí oddaní věřící zažívají těžkosti, na které nebyli připraveni. Křesťanská manželství procházejí zkouškami, někteří trpí zdravotními problémy, jiní mají finanční problémy, a mladí lidé jsou v této šílené době zcela ztraceni.
Ve dnech, které jsou před námi, si nemůžeme dovolit skládat naději v iluze a věřit tomu, že křesťanům se bude trápení vyhýbat. Můžeme si však být jisti, že náš nebeský Otec bude věrný a provede nás přes všechna soužení a pak nás vysvobodí, tak jako Jóba. „Slyšeli jste o vytrvalosti Jobově a víte, k čemu ho Pán nakonec přivedl. Vždyť ‚Pán je plný soucitu a slitování.‘“ (Jakub 5:11)
Jób vytrval a Bůh nejen že mu navrátil to, co měl, ale dal mu ještě mnohem víc. Stejně tak vy, když projdete zkouškou, budete mít hluboké poznání, že Bůh má kontrolu nad vaším životem. A pak budete schopni svědčit o Boží dobrotě, tak jako Jób: „I kdyby mě zabil, budu v Něho skládat naději.“ (Jób 13:15)