Být plně odevzdán Bohu něco stojí, ale také přináší velkou odměnu. Když jste vlažnými a pouze máte formu zbožnosti bez moci — bez přemíry hříchů nebo svatosti — jste přijímáni a váš život je relativně klidný. Nepůsobíte problémy nikomu, ani ďáblu.
Když dostanete hlad po Bohu a začnete se nořit do jeho Slova, lidé vás často nebudou chápat. Vaše chuť po světských věcech je stále menší a vaše duchovní rozlišování roste. Jste zlomení a zkroušení v duchu, a stanete se břemenem pro církev. Očekáváte, že se vaši přátelé budou s vámi radovat, ale místo toho vás začnou nazývat fanatiky.
Když se Bůh podivuhodně dotkl Mojžíše, probudil ho, aby uviděl otroctví Božího lidu. Byl tak nadšený odhalením vysvobození, které obdržel, že běžel, aby to sdílel s bratry: „Vstoupila mu na srdce myšlenka, aby se podíval na své bratry … Domníval se, že jeho bratři pochopí, že jim Bůh dává skrze jeho ruku vysvobození, ale oni to nepochopili.“ (Skutky 7;23,25)
Mojžíš byl nejpokornější člověk na zemi; byl pohlcen Bohem, jeho pokora nebyla hraná nebo pokrytecká, ale projevovala se skromným, prorockým způsobem. Chtěl, aby jeho bratři uslyšeli a uviděli, co Bůh chce udělat, ale místo společné radosti ho odmítli a řekli: „Kdo si myslíš, že jsi? Kdo tě ustanovil vládcem nad námi?“ Jednoho dne to pochopili - ale ne v tu chvíli.
Stejně tak, když sdílíte pohledy na Boží Slovo nebo se pokoušíte vysvětlit pravdy, které objevíte, můžete uslyšet: „Jsi si jistý, že nepřeháníš? Pro mne je to těžké.“ A upřímně řečeno, může se stát, že přijdete o přátele a nepochopí vás ani vaše rodina.
Největší odměna, za to, že jste se zcela vydali na cestu s Ježíšem, stojí za všechna nedorozumění. Tou odměnou je, že Kristus je vždy s vámi! Existují další odměny, ale jeho stálá přítomnost je vše, co potřebujeme.