Saul, po svém dramatickém obrácení na cestě do Damašku (viz Skutky 9, 1-8) krátce navštívil apoštoly v Jeruzalémě a vrátil se do rodného města Tarsu. Později za ním Barnabáš přišel a přesvědčil ho, aby se k němu připojil a pomohl církvi v Antiochii, kde působila zjevná Boží milost (Skutky 11, 9-26). Oba se připojili k dalším prorokům a učitelům a sloužili tam mnoho měsíců, čímž posilovali víru věřících.
Když se jednou vedoucí církve v Antiochii modlili a postili, Bůh se k nim sklonil, jak zaslíbil (viz Jakub 4, 7). Lukášovo podrobné vyprávění nám dává nahlédnout do duchovních praktik vůdců rané křesťanské církve.
„Jednou, když se připravovali postem a modlitbami na službu Pánu, Duch svatý řekl: „Oddělte mi Saula a Barnabáše pro dílo, k němuž jsem je povolal. A tak po modlitbách a postu na ně vložili ruce a vyslali je k dílu.“ (Skutky 13, 2-3)
Věřící slyšeli příkaz Ducha, aby „oddělili Barnabáše a Saula“, aby byli vysláni k nějakému novému, zvláštnímu, blíže neurčenému dílu pro Boha. Nezdá se, že by někdo byl tímto pokynem Ducha překvapen.
Čím tedy byl ten okamžik tak významný? Byl to začátek Saulovy první misijní cesty, a jeho cesty změnily křesťanskou církev. A bylo to v průběhu první cesty, kdy bylo Saulovo jméno změněno na Pavel, a s tím, jak ho Bůh používal ještě mocněji, než staršího Barnabáše, se Pavel ujal vedení.
Když Boží Duch koná, mnozí věřící se oddělují a jsou vysíláni k práci pro Krista. To není vyhrazeno pouze pro ty, kdo jsou ve formální službě. I vás může Pán požádat, abyste šli dolů ulicí a povzbudili zraněného souseda. Anebo vás zavolá, abyste se vydali na krátkou misijní cestu nebo k přímluvné modlitbě. Když Duch svatý koná a vy se mu poddáte, život se stává vzrušujícím a naplněný výzvami, které připravil Bůh.
Jim Cymbala založil sbor s názvem „Brooklyn Tabernacle“ (Brooklynský Svatostánek) s méně než dvaceti členy v malé zanedbané budově v problémové městské čtvrti. Je brooklynským rodákem a dlouholetým přítelem Davida i Garyho Wilkersona.