Sloužíme Bohu naděje! Řecké slovo pro naději je elpo, což znamená „vyhlížet vpřed s radostnou důvěrou a očekáváním.“ Apoštol Pavel napsal Římanům: „Ať Bůh naděje vám dá plnost radosti a pokoje ve víře, aby ve vás mocí Ducha Svatého překypovala naděje.“ (Římanům 15,13)
Pavel předkládá neuvěřitelný koncept „aby ve vás překypovala naděje“. Znamená to, že můžete mít dostatek naděje na to, aby vám zbyla do rezervy; protože její množství je „přetékající, nadměrné, nad míru“. Pro kohokoli, kdo je ve stavu zoufalství, to může znít jako krutý vtip. Ale, milovaní, Boží slovo je pravda! Bůh je Bohem naděje, naděje, která je nad míru. Pavlova modlitba za Boží lid byla taková, že mohli být naplněni „radostí a pokojem ve víře“.
To by měl být normální stav všech křesťanů, nejen těch, kteří se mají dobře a jsou šťastní. Bůh se nevysmívá svým zraněným dětem; on je opravdu Bůh naděje. Pavel řekl: „V té naději jsme byli zachráněni; naděje však, kterou je vidět, není naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Ale doufáme-li v to, co nevidíme, očekáváme to s vytrvalostí.“ (Římanům 8,24-25) Navzdory tomu slibu často reagujeme tím, že požadujeme změnu situace: „No, měl bych naději, kdybych uviděl aspoň malé pohnutí, malý důkaz, že Bůh pracuje. Jak mohu mít naději, když plynou měsíce a všechno je ještě horší?“
„Překypovat nadějí“ znamená také mít velkou trpělivost - více než dost trpělivosti „na to čekat“. Uvidíte, že radost a mír přijdou, když budete vědět, že Bůh má vše pod kontrolou.
Kristus změní vaše pocity beznaděje v jásání a oblékne vás radostí, pokud mu projevíte důvěru. „Můj nářek jsi změnil v tanec, svlékls mi žíněné roucho a oděls mě radostí“ (Žalm 30,12).