Často vlastníme něco vzácného, aniž bychom si toho dostatečně vážili. Jeden příběh vypráví o farmáři, který pracoval celý život na své malé farmě. Každý rok obdělával kamenitou půdu. Po jeho smrti farmu zdědil jeho syn, který také oral zemi – ale syn našel v zemi zlato. Pozemek byl plný zlata a on se rychle stal boháčem. Jeho otec si zlata nevšiml, i když bylo v zemi po celou dobu jeho života.
Tak je tomu s Duchem Svatým. Mnoho z nás žije v nevědomosti o moci, kterou jsme dostali. Někteří křesťané si celý svůj život myslí, že mají Ducha Svatého, přesto ho ještě nepřijali v plnosti a moci, takže v nich dosud nevykonal svou práci, ke které byl poslán.
Někteří věřící hledají Ducha Svatého jenom, když mají potíže, a chtějí, aby předvedl svou moc. Doufají, že sestoupí dolů a odstraní jejich problémy. Ale Petr řekl, že toto není o Duchu pravda. Podle něho tento poklad máme v našem nitru: „Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti.“ (2. Petrova 1,3)
U řeky Jordánu Jan Křtitel řekl farizeům: „Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí ten, koho vy neznáte.“ (Jan 1,26) Tihle náboženští vůdci viděli Ježíše v těle a slyšeli ho mluvit, ale neporozuměli tomu, kým byl. Nevěděli o jeho moci a slávě. Podobně se Ježíš otázal svého učedníka Filipa: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mne neznáš?“ (Jan 14,9).
Jak dlouho svědčíš, že jsi naplněn Duchem Svatým? Je s tebou řadu let a přesto ho opravdově neznáš? On je Ten, který nás přenáší skrze těžkosti a svědčí o radostné vytrvalosti. Naše nejlepší svědectví světu je být křesťany, kteří pokládají každé své břemeno na Ducha Svatého.