Když se podíváš na svůj život, jsi zklamaný z nesplněných očekávání? Možná ses roky za něco modlil a věřil Bohu, a nic z toho se nestalo. Nepřítel může našeptávat: „Tvé modlitby neměly žádný význam, vždyť jsi v životě nezažil žádnou změnu.“
Pokud trpíš takovými pocity, tak se vzmuž. Nejsi sám. Mnoho velkých Božích služebníků v historii zažilo pocit, že ve svém povolání selhali. Když se prorok Elijáš díval na svůj život, pocítil takové selhání, že zvolal: „Už dost, Hospodine, vezmi si můj život“ (1.Královská 19,4). Měl pocit, jako by všechno, co udělal pro Hospodina, bylo zbytečné.
Král David byl tak zoufalý, že chtěl uletět jako pták daleko na opuštěné místo: „Kéž bych měl křídla jako holubice, uletěl bych, usadil se jinde. Ano, daleko bych letěl, pobýval bych v poušti“ (Žalm 55,7-8).
Dokonce i velký apoštol Pavel se obával toho, aby nebyl ve svém životě neužitečným dělníkem. Napsal Galatským: „Bojím se, aby úsilí, které jsem vám věnoval, nebylo nakonec nadarmo“ (Galatským 4,11).
Milovaní, ďábel vám lže, když říká, že všechno co jste udělali, bylo zbytečné. Z knihy Izajáš víme, že Pán zná tvoji bitvu, protože ji bojoval před tebou. Ježíš nám ukazuje cestu ven ze zoufalství: „Nadarmo jsem se namáhal … A přece: U Hospodina je mé právo, můj výdělek u mého Boha.“ (Izajáš 49,4).
Nenaslouchej lžím nepřítele; místo toho setrvávej v Duchu svatém a věř mu, že dokoná své dílo a že tě učiní více podobným Kristu. Povstaň a přivlastni si toto slovo: „Buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná“ (1.Korintským 15,58).