Apoštol Pavel říká, že nás Bůh povolal k závodu. Na závod se odvolává i Petr, když nás nabádá, abychom opásali bedra mysli (viz 1. Petrův 1,13). Říká zde, že je potřeba se připravit posílením víry a důvěry v Pána.
Máme nebeské povolání předurčené Bohem. Možná už ti Duch svatý tvé povolání zjevil. Ale mezi tím poznat své povolání a naplnit je je spousta práce. To nás může občas přivádět k zoufalství. Proto nás Petr nabádá ohledně čistoty naší mysli – ta nám má připomínat pravdu o Bohu.
Bůh se touží ukázat v celé síle těm, kdo mu cele odevzdali srdce. Možná, že právě prožíváš nějakou nouzi. Ale Bůh tě povzbuzuje a říká, že jsi schopen udělat více než ti, kteří mají zdánlivě všechno: „Možná se ti zdá, že nemáš vše, co potřebuješ, ale uvědom si, že nepotřebuješ světské zdroje. Když mi budeš důvěřovat a uskutečňovat můj záměr ve svém životě, uvidíš, že se to stane dříve, než si dovedeš představit. Já to udělám s větší mocí a autoritou a oslavím se skrze tvůj život.“
Bůh tě chce zaopatřit v oblastech, ve kterých nejsi schopen se zaopatřit sám. Ježíš nám říká, že Otec touží rozmnožit naši žeň. V Janovi 4,35 čteme, že Ježíš procházel se svými učedníky okolo obilného lánu. Ukázal směrem k poli a řekl těm, kdo byli s ním: „Neříkáte snad: ,Ještě čtyři měsíce a budou žně?‘ Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni.“
Ježíš tu promlouvá ke všem svým následovníkům: „Teď je ten správný čas! V mém království není místo pro vyčkávání a postávání na místě. Nevymlouvej se a nestůj stranou! Právě teď je ten správný čas mě následovat a směle vykročit na závodní dráhu!“