V posledních dnech hodně slyšíme o Boží přízni, a to je dobře. Bez Pánovy přízně bychom nemohli dýchat, stát, ani nikde nalézt opravdový život. Náš milující, soucitný Bůh nám žehná svou úžasnou laskavostí.
Je smutné, že učení o Boží laskavosti je někdy překrouceno. Používají ji jako prostředek k získání hmotných, fyzických a emocionálních požehnání od Boha. To je tragické – protože snižuje Pána na další americký produkt. Říkají vám, že stačí zainventovat občasnou návštěvou církve, tu a tam finančně přispět, a pak už jen „v moci“ vyhlásit, co byste si přáli a – trefa – máte to mít.
Ale to není Boží cesta. On se o nás stará mnohem víc. Pokud dostaneme všechno, o čem sníme, není to laskavost, ale chtíč. Pravá laskavost se nenachází v samotném požehnání, nachází se v Tom, kdo žehná – v našem milujícím nebeském Otci. Hledání Jeho, a ne věcí, je hlad, který přebývá v jádru každého lidského srdce. Byli jsme stvořeni k nalezení svého života v Něm.
Bůh je žárlivý a spravedlivý. Nedovolí, aby byl používán jako prostředek k naplnění našich chtíčů a sobeckého zisku. Zničí všechny modly, které jsme si postavili v našich srdcích, takže tam zůstane On sám jako naše největší touha.
To neznamená, že bychom neměli chtít vidět v našich životech Boží požehnání. Ve své láskyplné milosti a laskavosti našeho Otce těší, že dá svým dětem dobré dary. Někteří vůdci překroutili biblické učení v takzvané hnutí prosperity, to ale neznamená, že by myšlenka Boží laskavosti měla být zavržena. Spíše by měla být obnovena v původním významu!
Bůh nám rád žehná, protože je neuvěřitelně dobrý. Doporučuji vám, abyste nejprve hledali Jeho a sledujte, jak na vás vylévá svou přízeň. „Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.“ (Matouš 6,33).