„Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; jestliže jste vskutku okusili, že Pán je dobrý. Když přicházíte k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený a vzácný, i vy sami jako živé kameny jste budováni v duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista. Neboť v Písmu stojí: ‚Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.‘“ (1.Petrova 2,1-6)
V této pasáži Petr, inspirován Duchem Svatým, nazývá Ježíše živým kamenem. Je to slovní obraz, který může být cenným zjevením vašemu srdci, pokud se ho skutečně chopíte. Kristus je kámen - pevný a neměnný - na všech svých cestách zůstává stálý! A Petr to zdůrazňuje, že Ježíš je živým kamenem, životodárným Duchem, který absolutně a vášnivě miluje každého z nás.
V dnešní kultuře lidé tento kámen odmítají a ani si to neuvědomují. Kamenem, na kterém staví svůj život, jsou jejich vlastní touhy, sny a ambice. Sami si volí, kam umístí svůj kámen, zatímco Ježíš vyžaduje, abychom my následovali Jej a podvolili se Jeho plánům. Ve svém vlastním lomu tě vytesal a povolal do duchovního domu, který Bůh staví.
Jsme tedy povoláni tvořit jedno tělo, navzájem se hluboce milovat, a proto Petr začíná tuto kapitolu tím, že říká: „Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání. Tyto věci jsou dřevo, seno, sláma.“
Když nabídnete svůj život Ježíši a začnete stavět na Jeho základu, stanete se součástí duchovního domu, svatí, čistí a hořící pro Boha.