Jesličky v Betlémě vypovídají přímo o Kristově vzkříšení! Ježíš byl plně člověkem, když se narodil – v děloze ho vyživovala Mariina krev – ale jeho narození bylo průlomem k věčnosti. Čteme: „Lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.“ (Matouš 4,16) Tím světlem je věčný život – vzkříšení ze smrti.
Ozeáš prorokoval o příchodu Mesiáše: „Vykoupím je z moci podsvětí; vykoupím je ze smrti. Kde je, smrti, tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj smrtící žár?“ (Ozeáš 13,14; přel.) Když přišel Ježíš na svět, naplnil toto proroctví a řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.“ (Jan 11,25-26)
Ježíš se ptá: „Víš, proč jsem tady? Víš, proč jsem se narodil do chudoby, proč mne pastýři uctívali, moudří muži mi přinesli dary a andělé tu noc zpívali? To proto, že můžeš mít věčný život.“ Ano, samotný Ježíš spojuje své narození se vzkříšením: „Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal.… Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já ho vzkřísím v poslední den.“ (Jan 6,38-40, zvýraznění přidáno)
Vzkříšený život je pro nás již dostupný – v tomto životě. Máme toto zaslíbení: „jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života.“ (Římanům 6,4)
Mějme na paměti toto vzkříšení, až budeme slavit letošní Vánoce. Kéž je obraz jesliček mostem, kterým Kristus překonává propast mezi zemí a nebem a dává nám věčný život s naším Vykupitelem. Jaká nádherná vánoční připomínka!