Od samotného založení země Bůh už dopředu viděl tělo věřících, napojené na jeho Syna. Ježíš (moudrost) svědčí: "Byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas. Hraji si na jeho pevné zemi; mým potěšením je být s lidskými syny." (podívejte se na tato prorocká Kristova slova v Přísloví 8:30-31)
Jakým způsobem projevujeme svoji lásku k Ježíši? Jan odpovídá: "V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; a jeho přikázání nejsou těžká." (1. Janův 5:3) A o která přikázání se jedná? Ježíš v podstatě říká, že jsou dvě: "Na těchto dvou přikázáních spočívá celý zákon i proroci." (Matouš 22:40) Prvním a nejdůležitějším přikázáním je milovat Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. Nesmíme před ním dát přednost ničemu jinému. A druhé je, že máme milovat bližního jako sami sebe. Tato dvě jednoduchá přikázání shrnují celý Boží zákon.
Ježíš tady ve skutečnosti říká, že nemůžeme chodit v Boží slávě, pokud si neseme sebou zášť proti komukoli. Proto milovat Boha znamená milovat každého bratra a sestru stejným způsobem, jakým nás miluje Otec. Řekne-li někdo: "Já miluji Boha," a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A tak máme od něho toto přikázání: "Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra. (1. list Janův 4:20-21) "Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. (verš 8)
Můžeme chválit Boha se zdviženýma rukama, můžeme se k němu modlit každý den a strávit hodiny studiem jeho slova. Když jsme ale zahořklí a držíme si neodpuštění vůči komukoli, všechno je zbytečné. Pokud jsi v takovém stavu, řekni Bohu, že je ti to líto. Ale udělej další krok a smiř se s tím člověkem, aby jsi se mohl radovat z opravdu intimního vztahu s Otcem.