Ačkoli můžeme být osvobozeni od odsouzení, nikdy nebudeme úplně zbaveni bojů v mysli. Jak nám ukazuje Pavel, jde o projev duchovního světa, ve kterém žijeme. „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“ (Efezským 6,12)
Když se ponoříme do Božího slova, Boží zaslíbení se nakonec stanou v naší mysli silnějšími než slova, která nám posílá nepřítel. Boží autoritativní slova lámou okovy strachu, pochybností a nevěry. „Vždyť kdo poznal mysl Páně a kdo ho bude poučovat? My však mysl Kristovu máme.“ (1. Korintským 1,16)
Je zde ještě jiný aspekt Boží přítomnosti v nás: nabytí Kristovi mysli. Nezáleží na tom, jakému boji čelíme v mysli, našim postojem je vždy postoj vítězství, protože žijeme a pohybujeme se v Boží přítomnosti. Kristova mysl a život v nás i v nejhorších dnech nás podepírá a vede k pokoji. Zlomení okovů je však jen začátkem Ježíšovy práce v nás. Čím více času s ním trávíme, tím více nás připravuje na to, abychom konali jeho dílo: „Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy.“ (1. Janova 3,8)
Abychom mohli konat Ježíšovo dílo, musíme žít jako Ježíš. Může to možná znít jako kacířství, ale Jan říká: „Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.“ (1. Janova 2,6) Pokud tedy v každodenním životě nežijeme v Kristově přítomnosti, jednoduše nemůžeme konat jeho dílo. Proč? Protože jeho dílo se rodí pouze v jeho přítomnosti. Sám Ježíš řekl: „Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce.“ (Jan 5,19)
Blízký vztah s Ježíšem je začátkem našeho zmocnění ke konání jeho díla na Zemi. Bez zmocnění se prostě nemůžeme v díle pro něj pohnout kupředu. Vyzývám vás, abyste se v modlitbě setkávali se svým Spasitelem. Připomeňte si jeho úžasné sliby z jeho Slova a vězte, že vás chce věrně vést svým Duchem. Jako první krok při konání Ježíšových skutků udělejte toto: důvěrně Ježíše poznávejte. To je práce, se kterou můžete začít už dnes!