“V tom čase kráčeli Petr s Janem vzhůru do chrámu, v modlitební hodinu, devátou hodinu. A muž chromý od narození … požádal o almužnu … Ale Petr řekl: ‚Zlato, ani stříbro nemám, ale co mám, to ti dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď‘ … v tom se chromému zpevnily klouby, vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit“ (Skutky 3:1-2, 6-8).
Petr a Jan byli právě o letnicích naplněni Duchem Svatým a viděli více zázraků, než kdykoli před tím.
Jednoho dne, když se šli vzhůru do chrámu modlit, potkali chromého muže u brány zvané Krásná. Mnohokrát už viděli toho muže, ale tentokrát, když je požádal o almužnu, mu řekli: „Podívej se na nás.“ Muž myslel, že mu dají peníze, ale místo toho mu přikázali, aby vstal a chodil – ve jménu Ježíše. Když vyskočil a začal chodit, všichni, kdo je viděli, byli naplněni údivem a začali chválit Boha.
Jaká slavná chvíle nastala, když lidé na vlastní oči viděli Všemohoucího Boha při práci. V bázni se shromáždili a diskutovali o tom, co právě viděli. Bible říká, že muž, který byl uzdraven, „se držel Petra a Jana“ (viz 3:11). Jeho srdce bylo uchváceno a on řekl: „Neopustím tuto překrásnou Boží přítomnost.“
Každý věřící by měl volat: „Pane, ukaž mi svou slávu. Otevírám svou náruč pro tvé úžasné skutky Bože. Nespokojím se s málem – chci plnost tvé slávy v mém životě a držet se Tvého Slova. Otče, chci tě celého.“ Otec miluje srdce, které ho hledá, a když v tobě vykoná svou práci, přimkni se k němu celým svým srdcem!