Znáš křesťany, kteří si pořád stěžují na to, že se cítí být neschopní? Neustále sami sebe shazují a srovnávají se s těmi, které obdivují, a myslí si: „Vůbec nejsem jako on. Jsem beznadějný případ.“
Možná si vzpomeneš na příběh ze Starého zákona, kdy byli izraelští špioni vysláni, aby prozkoumali Zaslíbenou zemi. Vrátili se se slovy: „Ano, je to země oplývající mlékem a medem, ale také plná obrů a opevněných měst. Nejsme schopni proti těm lidem bojovat. Ve srovnání s nimi jsme nepatrní jako kobylky“ (viz Numeri 13. kapitola).
Ti muži neobviňovali Boha. Vůbec neřekli: „Bůh není schopen. Není dost silný.“ Neodvážili se vyslovit takovou nevěru, ale místo toho se zaměřili na sebe a řekli: „V očích našich nepřátel jsme jako blechy.“
To není pokorná ani nevinná a neškodná řeč. Spíše jde o urážku Toho, kdo je světlem světa. Toto světlo nám přikazuje, abychom věřili, že „Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu“ (Filipským 4:13).
Pochop, že když si stěžuješ na svou neschopnost a slabost, neshazuješ sám sebe, ale shazuješ svého Pána. Jak? Protože odmítáš věřit nebo kráčet v jeho Slovu. Izraelští špioni byli natolik zaměření na svou neschopnost, že to chtěli vzdát, jaká ale byla Boží odpověď na jejich obavy a nevěru? „Hospodin řekl Mojžíšovi: 'Jak dlouho mě bude tento lid znevažovat? Jak dlouho mi nebude věřit přes všechna znamení, která jsem uprostřed něho konal?'“ (Numeri 14:11). Bůh je obvinil z jednoho hříchu, a to z nevěry.
Dnes se ptá Pán svého lidu stejně, jako se ptal Izraelitů: „Kdy uvěříte tomu, co jsem vám slíbil? Řekl jsem, že má moc k vám přijde ve chvílích vaší slabosti. Nemáte se spoléhat na sílu svého těla. Já jsem Hospodin, nekonečně silný, a vás učiním silné svou mocí.“