Když byl Ježíš ukřižován, vzal Josef, bohatý muž z Arimatie, tělo Spasitele a umístil ho do vlastní hrobky. Pak byl přivalen masivní kámen, aby zapečetil vchod do hrobu - způsobil, že se všichni z následovníků Mistra cítili hluboce zlomeni a sklíčeni. Písmo říká, že skupina žen, včetně Marie Magdalény, seděla naproti hrobce a pravděpodobně se ptala: „Co teď bude, když je Ježíš pryč? Jak můžeme pokračovat?“ (viz Matouš 27, 57-61)
Učedníci byli ochromení strachem a zavřeli se v domě, „Učedníci byli ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi“ (Jan 20, 19). Co si mysleli? Sotva si dokázali představit, co s nimi bude, když je Ježíš pryč.
Nemůžeme pochopit, co Ježíšova smrt znamenala pro jeho horlivé následovníky. Jejich Mistr, naděje světa, uzdravil nemocné a chromé, vzkřísil mrtvé, osvobodil zajatce a kázal dobrou zprávu o spasení. Byl ztělesněním nového království, o kterém kázal, a když řekl: „Je dokonáno,“ museli si myslet, že tím říká: „Je po všem. Udělal jsem všechno, co jsem mohl, ale nemohl jsem toho dosáhnout. Toto je konec příběhu.“ Všichni se dívali na věci s postoji, které zastávali před vzkříšením. Dnes však známe slavný konec příběhu.
Je smutné, že křesťané až příliš často věří špatnému poselství, když procházejí životními zkouškami. Nevidí pražádnou naději ve své obtížné situaci, jako by je kámen trvale oddělil od důvěry v Boží zaslíbení. Stejně jako ženy u hrobu nebo skleslí učedníci, porážka je vše, co vidí před sebou - ale Ježíš má poslední slovo!
„Tak odzbrojil vlády a autority a veřejně je odhalil a slavil nad nimi vítězství!“ (Koloským 2,15) Když Ježíš vstal z hrobu, zvítězil nad všemi knížectvími a mocnostmi. Jeho vítězství překonalo všechna selhání! Jeho síla vás může osvobodit od závislosti; jeho uzdravení může obnovit přerušené vztahy; jeho láska dokáže přemoci každé zlo, které se vás snaží porazit.
Vězte, Ježíš vždy pracuje ve váš prospěch! Právě teď koná ve vašem životě.