„Jsme-li Duchem živi, Ducha také následujme.“ (Galatským 5,25) Apoštol Pavel nám dává jednoduchý výklad jasnými slovy: „Jestliže ve vás žije Duch Svatý, ať má plnou kontrolu nad vaším životem.“
Všichni musíme být vedeni Duchem. Byl poslán jako náš neustálý, neomylný průvodce a zůstává ve všech, kteří vyznávají Krista jako Pána a Spasitele. Většina křesťanů nemá problém přijmout, že nás Duch svatý vede k Ježíši ani nemáme žádný problém věřit tomu, že Duch v nás je v každém okamžiku neustále v práci.
Duchu vzdáváme chválu, kážeme o něm, učíme o jeho darech a ovoci a většina z nás v době krize volá po jeho útěše. Hledáme ho, prosíme, aby roztrhl nebesa a oživil svou církev a aby se jeho přítomnost v nás opravdově projevovala. Zdá se však, že víme velmi málo o tom, co znamená chodit v Duchu.
Pochopení pravdy o chození v Duchu by mohlo vyvést mnoho lidí ze zmatku, sporů, utrpení, nerozhodnosti, dokonce i žádostí těla. Takže, jaká je pravda? Pavel to jasně shrnul: „Poddejte svou vůli Duchu svatému a důvěřujte jeho tichému hlasu, aby vás mohl ve všem řídit. Slovo Boží říká: „Hospodin upevňuje kroky muže.“ (Žalm 37,23) A kdo vede? Duch Svatý!
Tělesný člověk má svou vlastní tvrdohlavou vůli a jedná tak, aby měl z toho potěšení. Rozhodne se něco udělat a pak požádá Boha, aby toto rozhodnutí požehnal, a prohlásí: „Bůh mi dal zdravou mysl a tak mohu udělat inteligentní rozhodnutí. Nemusím čekat na jeho vedení.“ Ale dokonce sám Kristus řekl: „Sám od sebe nemohu dělat nic … protože nehledám svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.“ (Jan 5,30) Stejně jako Ježíš čekal na Otce, protože usiloval o to, aby měl jeho mysl, musíme proto i my následovat jeho dokonalý příklad.