Noe žil v generaci, která se neřídila žádnými pravidly. Násilí a vraždy byly nekontrolovatelné a nevýslovná špatnost se bezohledně rozšířila.
„Hospodin viděl, jak se na zemi množí lidské zlo … Hospodin litoval, že vůbec učinil člověka… Tehdy si řekl: ‚Člověka, jehož jsem stvořil, smetu z povrchu země a s ním i dobytek, drobnou havěť a nebeské ptactvo! Je mi líto, že jsem je učinil.‘“ (Genesis 6:5-7)
Bůh řekl Noemu: „Noe, chystám se zničit každého tvora, ale zachovám tebe i tvoji rodinu. Chci, abys postavil archu, a shromáždil do ní všechny druhy zvířat po páru. Během budování budu prokazovat obyvatelům země milosrdenství a pak pošlu déšť, který se nezastaví po čtyřicet dní a nocí. Velká povodeň zlikviduje vše živé. Potom Bůh určil Noemu rozměry archy; její délku, šířku a hloubku, a další podrobnosti (viz Genesis 6:11-22).
Noe dostal úkol postavit obrovskou archu, zatímco žil v násilném a nebezpečném světě. Přijal to ve víře jako jediný úkol na řadu let. Jsem si jistý, že se mu posmívali a vyhrožovali mu, když pracoval, on přesto stále stavěl a věřil, zatímco svět kolem něj tančil, slavil a liboval si ve smyslnosti.
Bůh tomuto muži řekl: „Žádám tě, abys mě poslechl, a jestli někdy začneš pochybovat, důvěřuj tomu, co jsem ti řekl.“ Bylo to tak nelogické a nerozumné, že Noe jistě občas ztratil odvahu a přemýšlel, zda to skutečně bylo od Boha.
Už jste někdy cítili, že Bůh s vámi mluví a pak zůstane ticho? Žádné další pokyny, žádné znamení z nebe? Buďte povzbuzeni! Noe zůstal věrný, a díky své poslušnosti je uveden jako vítěz v „Galerii hrdinů víry“ a stal se „dědicem spravedlnosti, která je z víry“ (Židům 11:7). V časech těžkostí mějte tedy naději, že stejně jako vítězství velkých hrdinů, je i vaše vítězství v Kristu.