Nést si sebou pocit ukřivděnosti a nespokojenosti vůči Bohu je jednou z nejnebezpečnějších věcí pro křesťana. Jsem zhrozen počtem věřících, kteří jsou dopáleni na Hospodina. Nemusí si to přiznat, ale hluboko uvnitř přechovávají k němu nějaký druh zloby. Proč? Protože věří, že problémy v jejich životech jej nezajímají. Protože neodpověděl na jednu konkrétní modlitbu nebo jednal určitým způsobem za ně, jsou přesvědčení, že se o ně nezajímá.
Jonáš dostal povolání od Boha jít do Ninive a hlásat rozsudek: město bude za 40 dní zničeno. Potom, co soud věrně vyhlásil, Jonáš čekal až Bůh započne zkázu. Ale 40 dní uplynulo a nic se nestalo. Proč? Protože Ninive se kálo, a proto se Bůh rozhodl, že je nezničí.
Toto Jonáše rozlítilo a volal proti Bohu: „Zradil jsi mě! Změnil jsi všechno a nic jsi mi neřekl, teď vypadám jako falešný prorok!“ Jonáš byl zklamaný, protože věci nešly podle plánu. Bůh změnil kurz a Jonášova pýcha byla zhrzena.
Bůh chápe naše výkřiky bolesti a zmatku. Ale rozhořčený duch může vyrůst do zuřivosti a Bůh se zeptá nás, stejně jako se zeptal Jonáše, “Je dobře, že ses tak rozzlobil?” (Jonáš 4:9).
Jonáš vlastně bránil své právo být nahněvaný na Boha. “Je to dobře, že jsem se rozzlobil až na smrt” (stejný verš).
Mnoho křesťanů se podobá Jonáši — cítí, že mají právo být nazlobeni na Boha. “Modlím se a čtu svou Bibli. Jsme poslušný Božímu Slovu a žiji správně. Tak proč mám stále tolik problémů?”
Milovaní, vybízím vás abyste dovolili Božímu Duchu uzdravit vás z hořkosti, vzteku, ukřivděnosti — dříve, než vás to zničí. Ve svém životě možná vidíte jen zříceninu, ale Bůh vidí obnovení! Zamýšlí pro vás dobré věci, protože “Kdo přichází k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kdo jej hledají” (Židům 11:6).