„Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali“ (Matouš 5,13).
Pokud je naším jediným životním posláním mít hluboký osobní vztah s Ježíšem, unikne nám další záměr, který s námi Bůh má. Ježíš nás zanechal ve zvráceném padlém světě, protože měl na mysli ještě něco dalšího – abychom byli světlem v temném místě i době. Asi netoužíme po životě v hříchem naplněné kultuře, jakou je Amerika, která čím dál více proklíná Boha. Jenže Ježíš má pro naše životy plán. Jsme zde právě teď pro jeho slávu! Jsme zde, abychom o něm svědčili, abychom byli užiteční, abychom byli jeho živými epištolami světu, který zoufale touží po lásce.
Do církve proniká hodně americké kultury – včetně vychvalovaného hledání štěstí. Uctíváme Boha a chováme se, jako kdyby existoval spíše kvůli nám, než my kvůli němu. Nemáme poslouchat jeho Slovo, abychom získali jeho přízeň a požehnání, nýbrž aby rostla naše láska k němu. Nesmíme upřednostnit hledání materiálního a tělesného uspokojení před milujícím svatým Bohem.
Pavel řekl, že křesťané na Krétě jsou „samí lháři, zlá zvířata, lenivá břicha … Proto je přísně kárej, aby měli zdravou víru a nedrželi se židovských bájí a příkazů lidí, kteří se odvracejí od pravdy“ (Titovi 1,10-11). Na Krétě začala být církev orientovaná tělesně, stejně jako tamní kultura, a Pavel se musel vypořádat s falešným učením, které se staralo o lidskou tělesnost.
Dnes se až moc často zdá být církev podobnější světu než naopak. Rozhodni se ve svém srdci, že budeš hledat Boží tvář, a že dovolíš evangeliu, aby proměňovalo tvůj život. Jsi zde kvůli zbožnému účelu: abys naslouchal Otci a předával to druhým s usvědčováním a mocí Ducha svatého. Jsi solí této země!