„Proto, moji milovaní, jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost své spasení. Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle.“ (Filipským 2,12-13)
Pavlův dopis Filipským je plný chvály, povzbuzení a požehnání. Jejich chození v poslušnosti udělalo na Pavla dojem a oceňuje, že spolu dobře vychází. Také chválí, že jsou pevní a neváhají, ani když on není nablízku, nechat se vést.
Bůh je tím, kdo dává svatým sílu činit i chtít. Slovo chtít zde znamená toužit, mít pro něco vášeň, opravdu o něco usilovat a jít za tím. Bůh v nich tedy pracuje tak, aby mohli žít plodný život, kterým by Mu udělali radost. Pavel pokračuje: „Všechno dělejte bez reptání a pochybování, abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět. Držte pevně slovo života, abyste mi byli chloubou ke dni Kristovu, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.“ (Filipským 2,14-16)
Tato část Písma povzbuzuje Filipské, aby byli pozorní uprostřed změn.„Dívejte se na celý obraz. Nestěžujte si a nefňukejte, protože to jenom zabrzdí váš růst.“ Ale někteří lidé v církvi nežijí tak, jak by měli. Zpívají písně a říkají ta správná slova, ale jejich srdce nejsou doopravdy proměněná. Otec chce, abychom ve světě okolo nás zářili jako hvězdy.
Kéž následuješ příklad filipské církve a žiješ život, který vyzařuje Boží slávu ke všem lidem okolo tebe. Popros Ducha Svatého, aby tě vedl blíž, abys byl zcela pohlcen Ježíšem a udržel si pevné svědectví uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného.