Když Ježíš dokončil kázání na hoře, jeho učedníci žasli. Písmo říká: „Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.“ (Matouš 7:28-29) Řecké slovo pro autoritu v tomto verši znamená „s vládou, mocí, jako někdo ve vedení“. Ježíšovi posluchači v podstatě vyjádřili toto: „Tento muž vyučuje tak, jako kdyby věděl, o čem mluví“.
Všimněte si, že ve verši se o Kristu Bible nezmiňuje jako o někom, kdo „mluvil s autoritou“, ale spíše jako o někom „majícím autoritu“. Jedna věc je mluvit způsobem, který považujeme za autoritativní - hlasitě, důrazně - ale úplně jiná věc je říkat něco s duchovní autoritou.
Autorita, kterou Ježíš vládl, otřásla celým náboženským systémem. Židovští vůdci k němu přicházeli a dožadovali se odpovědi: „Jakou mocí to činíš? A kdo ti tuto moc dal?“ (Matouš 21:23) Ale Ježíš věděl, že nemusí odpovídat na ďáblovy otázky. Jestli někdy církev potřebovala jeho moc a autoritu, tak právě teď. Ďábel přivedl do Božího domu falešné mesiáše - slabé, bezbožné kazatele, kteří mluví jako andělé světla. Proměňují církve v místa, kde se lidé cítí dobře, kde se nikdy nemluví o hříchu a svědomí těchto lidí trpí nudou. Důsledkem je, že církev je plná zraňujících, zemdlených lidí, kteří nevědí, jak čelit satanovu útoku na jejich životy.
Když si učedníci nevěděli rady s nepřítelem, Ježíš jim řekl, že moc nad satanem nepřichází jinak než modlitbou a půstem. Proč tomu tak je? Věřím, že tomu tak je proto, aby měl Pán čas pracovat na našem vnitřním člověku. On chce, aby naše srdce byla plně naladěná na něj.
Milovaní, spravedlnost znamená věřit tomu, co je v Bibli napsáno, a uvádět to do praxe. Tak jednoduché to je. Když se naučíš růst ve svém vnitřním člověku a důvěřovat slovu, které Ti řekl, v každé krizi, dostane se ti veškeré duchovní autority.