Pokud tvrdíš, že nemáš žádné nepřátele, rád bych slyšel, jak se ti v životě podařilo dostat se tak daleko bez toho, že by ti jediný člověk odporoval. Určitě ti někdy někdo záviděl, nebo se pokusil zničit tvoje cíle nebo přerušit tvoje plány. A faktem je, že tyto věci jsou tím, co dělá někoho tvým nepřítelem.
Samozřejmě, každý křesťan čelí úhlavnímu nepříteli v Satanovi. Ježíš nám říká, že ďábel je nepřítelem, který zasévá do našich životů (viz Matouš 13:39). Podobně nás před Satanem varuje apoštol Petr: „Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil“ (1. Petrova 5:8).
Ježíš jasně vysvětluje, že nemáme mít žádný strach z ďábla. Náš Pán nám dal veškerou moc a autoritu nad Satanem a jeho démonickými silami: „Hle, uděluji vám moc šlapat po hadech a štírech i po veškeré síle nepřítele a vůbec nic vám neublíží.“ (Lukáš 10:19). Ježíš jasně říká, že bitva se Satanem už byla vyhrána a máme tedy moc odolat jakémukoli pokusu ďábla nás pohltit.
Někdy máme konflikty s lidskými nepřáteli, s lidmi, s nimiž společně žijeme nebo pracujeme. Možná, že tě někdo napadl nebo očernil tvoji pověst. Spor je ale příčinou velké úzkosti, a dokonce ovlivňuje i tvoje fyzické zdraví.
Můžeš protestovat proti Pánovi, „Budu nadále chválit a uctívat Tě, ale neočekávej ode mě, že odložím toto zranění.“ Ale Pán se jasně vyjádřil, „Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám“ (Efezským 4:32). A dále říká: „Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, čiňte dobře těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ (Matouš 5:44).
Přinášíme slávu našemu nebeskému Otci, kdykoli přehlédneme bolest a odpustíme hříchy, které nám někdo udělal. Když odpouštíme, tak jak odpouští Bůh, zjeví nám svou lásku a požehnání, jaké jsme nikdy nepoznali.