Největší zjevení, které učedníci obdrželi, bylo vzkříšení Ježíše Krista. Byl první den týdne a učedníci se ze strachu před Židy schovali za zamčenými dveřmi. Najednou se Ježíš zjevil v plné slávě vzkříšení - vítězný nad smrtí, peklem a ďáblem. Ukázal učedníkům své ruce, nohy a propíchnutý bok, pak na ně dechl a řekl: „Přijměte Ducha svatého.“ (Jan 20,22)
Slavné pravdy vycházely postupně najevo - zjevení za zjevením! Na učedníky toho bylo příliš a někteří z nich, vedeni Petrem, se rozhodli odejít lovit ryby (viz Jan 21,3). Petr měl potíže všechno ve svém srdci přijmout. „Nedokážu pochopit Jeho ukřižování - jak mám pochopit Jeho vzkříšení? Za celou dobu, co jsem s Ním strávil, jsem pochopil tak málo. Ať ti, co jsou bystřejší, s Ním zůstanou. Já chci jen tiše dělat svou práci.“
Mnozí mohou reagovat na duchovní věci stejným způsobem. Víme, že nás Pán volá, abychom šli do hlubšího vztahu s Ním, my se ale této výzvě vyhýbáme. Padáme zpět do našich starých návyků a pak se cítíme provinile. Bojíme se, že nikdy nebudeme dost dobří na to, co pro nás Bůh chce, a tak se vrháme na různé činnosti - nákupy, koníčky, nové projekty. Čas, který jsme kdysi strávili s Bohem k budování a růstu, je promarněn nějakou formou „rybaření“, a my jsme povrchní a nerozhodní.
Zatímco Petr s ostatními lovil, Pán viděl, že nic nechytili, a nařídil jim, aby hodili síť na opačnou stranu lodi, kde ulovili obrovské množství ryb. Později, když rozdělili svůj úlovek, Ježíš Petrovi v podstatě řekl: „Petře, pokud mě miluješ, vrať se tam, kde jsi byl. Následuj mě, pas mé ovce, přestaň dělat svou vlastní věc. Probuď se!“ (viz Jan 21,15-18)
Ježíš od vás žádá jen to, abyste ho milovali. Nesrovnávejte se s druhými a nedělejte si kvůli tomu starosti. Nedovolte, aby vás období sucha přivedla k zoufalství, ale radujte se v nich - jsou součástí Božího plánu, Bůh má s vaším životem záměr a chce vás do něj přivést.