Říkám vám, že jsme uprostřed války. Čelíte zlým silám, bojujete za vaši víru proti otci všech lží. On je ten, který zasadil všechny tyto malé myšlenky: „Kde je tvůj Bůh? Věci se ze špatných stávají ještě horšími. Tvá bolest, tvé utrpení, tvé potřeby se navyšují. Hospodin ti slíbil, že ti vytvoří cestu, jak se z toho dostat. Kde je ta cesta? Kde je tvůj Bůh teď, když Ho nejvíce potřebuješ?“
Jsi nyní otřesen a proséván. A uprostřed toho všeho tvá víra vypadá, že selhala. Milovaný, mám pro tebe dobrou zprávu: Bůh na tebe není naštvaný.
Možná se ptáš: „Netrpí Ježíš, když Mu nedůvěřujeme? Netruchlí Bůh, když kolísáme a zpochybňujeme Jeho slovo a Jeho věrnost?“ Ano, ano, truchlí. Ale ti, kteří selhali ve víře, stále můžou upřít svůj zrak na Ježíše.
Jak trpělivý je náš Bůh, jak milostivý. Slyší všechno naše naříkání a zpochybňování, vidí tolik pochybných myšlenek v našich myslích, a přesto se stále na nás dívá s odpuštěním a soucitem.
Poté, co Petr zapřel Pána, byl uzdraven a prožil velký život víry. Pamatuj si, že Ježíš mu dal toto slovo povzbuzení, když odcházel: „…ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím.“ (Lukáš 22:32) Toto je Boží slovo pro tebe a pro mě také. Říká nám přesně, jako řekl Petrovi, „Upírej svůj zrak na mě. Zvládneš to. A pomůžeš svým bratřím a sestrám v Mém domě.“
Později, v knize Skutků (Skutky 12:1-10) nalézáme Petra zavřeného ve vězení. Přijde k němu anděl, sestřese z něho pouta a řekne mu, aby vstal a odešel. V tomto bodě se Petr nedívá na nemožné kolem sebe: železné brány, kterými by musel projít, spoustu strážníků a vojáků, skrze které by se musel proplížit na vlastní riziko. Místo toho Petr vstane ve víře na andělův pokyn a když se blíží železným branám, ony se pro něj otvírají.
A tak to bude také pro tebe, drahý svatý, pokud jsi ochotný vstát a jít dál vírou.