„Člověka, jehož mysl je upevněna v tobě, budeš střežit dokonalým pokojem, protože tobě důvěřuje. Také na stezce tvých soudů, Hospodine, skládáme naději v tebe, naše duše touží po tvém jménu, chce si připomínat tebe.“ (Izajáš 26; 3,8)
Když přijdou dny, které jsou pro vás náročné, satan vás chce okrást o veškerou naději tím, že vás zahltí zlými předtuchami. Tak se může stát, že vás pohltí strach z nejisté budoucnosti, nebo budete mrhat časem ve snaze hledat řešení.
Izajáš byl zdrcen tím, co se dělo okolo něj, ale Písmo ukazuje, že prožíval velký pokoj ze dvou důvodů:
- Izajáš byl v modlitbě v neustálém společenství s Bohem. „Hospodine, skládáme naději v tebe, naše duše touží po tvém jménu, chce si připomínat tebe“ (Iz 26, 8). Byl připraven na cokoliv, protože se „modlil bez přestání“.
- Nespoléhal na sebe, ale jednoduše důvěřoval Bohu, své Skále: „Doufejte v Hospodina věčně, neboť Hospodin, jen Hospodin je skála věků.“ (Iz 26,4) „Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. Hospodin, jen Hospodin je má síla a píseň.“ (Iz 12,2)
Stejný podivuhodný pohled, jaký měl Izajáš v nebezpečných časech ve své době, je dostupný dnes i nám. Slib pokoje se týká všech, „jejichž mysl zůstává v něm“.
„V onen den se bude říkat: ‚Hle, to je náš Bůh. V něho jsme skládali naději a zachránil nás. Je to Hospodin, v něhož jsme skládali naději, budeme jásat a radovat se, že nás spasil.‘“ (Izajáš 25,9)
Když okolo vás zuří bouře, jdete k Pánu v modlitbě, jako to udělal Izajáš? Pokud ano, pak nabýváte síly. Upněte svou mysl na lásku svého svrchovaného nebeského Otce a on vám bude neustále zjevovat svou moc a bude vás povzbuzovat, abyste mohli bouří projít.