Bůh hledá věřící, kteří touží být naprosto svatí. V Sofonjáši 1:12 se píše: „Prohledám Jeruzalém se svítilnami.“ To znamená, že on přichází a jakoby svítilnami kontroloval zákoutí a místa, kam člověk normálně nechodí. Prohledává naše srdce, dívá se hluboko, a nachází vytrvalé a neznámé hříchy — hříchy, které zůstaly skryty, a nebylo z nich činěno pokání.
Když Bůh přinese své svítilny, ukáže nám věci, které jsme ani nerozpoznali. Jeho pátravé světlo mu pomůže najít a vystihnout dokonce i „prach“ našeho hříchu, takže nic nezůstane skryto. Můžeš si myslet, že tvůj život je očištěný, a měl bys být vděčný, že Bůh udělal úžasnou práci. Víš, že Bůh milostivě pracuje v určité oblasti — ale možná si neuvědomuješ, že jakmile skončí v této oblasti, povede tě do jiné oblasti. Když cítíš, že obrací svoji svítilnu na tebe, uvidíš, že zde je toho více, co je třeba udělat. Bůh je důkladný a bude ve tvém životě dělat mocné dílo; nepřestane, dokud vše, co tam nepatří, nebude odstraněno.
Bůh hledá přímluvce, kteří budou volat k Bohu, aby vzbudil pokorné lidi, kteří se mu vydají, ty, kteří řeknou se zlomeným srdcem: „Jsem velice hladový po Ježíši! Toužím, aby probudil mé srdce.“ Bůh chce lidi, kteří nechtějí jen to, aby jejich životy vypadaly navenek dobře tím, že dělají a říkají správné věci, ale kteří také chtějí, aby jejich srdce byla změněna. To jsou lidé, kteří chtějí svatost v nejhlubších zákoutích svého života — chtějí, aby každá stopa světskosti byla vykořeněna a byl odstraněn i prach jejich hříchu.
A Bůh hledá pokorné vedoucí, kteří uznávají svrchovanost Hospodina a slouží jen jemu. My všichni musíme říci s Janem Křtitelem: „On musí růst, já však se menšit“ (Jan 3:30).