ZTRÁTA LÁSKY

Křesťané v Efezu chodili blízko Pána. Když čtu Pavlův dopis Efezským, jsem ohromen evangeliem, které tito lidé slyšeli a žili. Pavel je dlouze chválí. V dopise je oslovuje: „… svatým, kteří jsou v Efezu, věrným v Kristu Ježíši … Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebesích! V něm nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom před ním byli svatí a bezúhonní v lásce. Ve své laskavé vůli nás předurčil, abychom skrze Ježíše Krista byli přijati za jeho vlastní.“ (Efezským 1,1-5)

To je popis požehnaného, svatého lidu. Ježíš také chválí efezské křesťany v knize Zjevení: „Znám tvé skutky, tvou práci i tvou vytrvalost.“ (Zjevení 2,2) Jinými slovy: „Vím o všech dobrých věcech, které se ve vašich životech dějí. Trpělivě pro mě pracujete, aniž byste si stěžovali, a pro druhé uděláte cokoliv. Jste pilní v dobrých skutcích a to je velmi chvályhodné.“

Ježíš pak poukazuje na něco jiného v srdcích Efezanů, na něco, co, jak poznamenává, je hluboce špatné. V podstatě říká: „Vidím všechny vaše skutky, vaši nenávist k hříchu, lásku k pravdě, spravedlnost a odvahu. Ale při všech svých činech a práci jsi nechal první lásku uvadnout. Váš vztah ke mně umírá.“

„Ale to mám proti tobě, že už nemáš takovou lásku jako na počátku.“ (Zjevení 2,4) Milovaní, četl jsem a znovu a znovu tento verš a dospěl jsem k závěru, že jeho závažnost nelze přehlédnout.

Rád bych byl křesťan efezského typu – věrný dělník. Chci věřit, že mé utrpení je kvůli Ježíši a že ho moje dobré skutky oslavují. Pokud budu žít spravedlivě, budu s ním sedět v nebeských místech. Když však čtu o Ježíši, který se prochází mezi tak dobře vyučenými věřícími, jako jsou Efezané, a říká jim: „Něco proti vám mám“, svírá mi to duši.

Musím se modlit a ptát se: „Ježíši, máš něco proti mně? Také jsem ztratil lásku k tobě?“ Milovaní, naší první láskou je Kristus. Zamilujte si ho jako na počátku.