Prorok Samuel je předobrazem dnešního pokolení svatých, připraveného sboru věřících, kteří povstanou z trosek staré, mrtvé církve.
Chana, Samuelova matka, porodila svého syna skrze hořké slzy a mnoho modliteb. „A v hořkosti duše se modlila k Hospodinu a usedavě plakala.“ (1. Samuelova 1,10)
Chana přišla do Hospodinovy svatyně, klečela před oltářem, zdrcená a zlomená, protože byla bezdětná. Zatímco ona plakala, manželova druhá žena si z ní utahovala. „Její protivnice ji ustavičně urážela, že Hospodin uzavřel její lůno, jen aby jí dráždila.“ (1. Samuelova 1,6) V tomto úryvku je třeba si povšimnout tří důležitých věcí.
• Generace, kterou představuje Samuel, se rodí v zármutku a přímluvách.
• Ti, kdo se modlí, budou provokováni protivníky.
• Boží vůle zůstane nepochopena.
Všimněte si, co Chana udělala: „Když se před Hospodinem tolik modlila, Élí dával pozor na její ústa. Chana hovořila jen v srdci a pouze její rty se pohybovaly, ale její hlas nebylo slyšet, takže ji Élí pokládal za opilou. Řekl jí proto: ‚Jak dlouho budeš opilá? Zanech už vína!‘ “ (1. Samuelova 1,12-14) Élí a jeho synové představovali umírající, zkaženou církev, která opustila Hospodinovu cestu. Élího byl duchem tak mrtvý, že si myslel, že je Chana opilá.
Chana byla plná žalu a touhy po synovi a jediné, co dokázala dělat, bylo tiše se modlit a v duchu sténat. Modlila se: „Hospodine zástupů, jestliže opravdu shlédneš na ponížení své služebnice a rozpomeneš se na mne … a daruješ své služebnici syna, daruji jej tobě, Hospodine, na celý život …“ (1. Samuelova 1,11)
Zde můžeme vidět dva charakteristické znaky svaté generace: Modlí se celým srdcem a věnuje se modlitbě každý den. Stejně jako pro Chanu je pro ni prioritou hledání Boží tváře.
Bůh chce, abyste se ho mohli dotýkat a slyšet ho jako Chana. Chce vám dát službu druhým, kteří za vámi budou přicházet se svými břemeny a zkouškami. Když se budete modlit, obdržíte Boží slovo!
