Kvůli hříchům kněží a lidu Bůh nemluvil k Izraeli. Písmo říká: „V těch dnech bylo slovo Hospodinovo vzácné, prorocké vidění nebylo časté“ (1. Samuelova 3,1). Přesto se Hospodin uprostřed těch dnů hladu po Slovu zjevil mladému Samuelovi. „Hospodin zavolal na Samuela … Samuel ještě Hospodina neznal a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno“ (1. Samuelova 3,4.7).
Samuelovi bylo teprve dvanáct let a neznal Hospodinův hlas. Proto Bůh přišel k jeho lůžku a hlasitě vyslovil jeho jméno. Samuel si nejprve myslel, že na něho mluví Élí, nevěděl, že je právě vyučován rozlišovat hlasy, aby slyšel přímo Boží hlas!
Bůh nepromluvil k Élímu, ke knězi, který se stal vůči jeho hlasu hluchým. Vlastně to vypadá, že Boží hlas slyšel pouze jeden prorok: nejmenovaný muž, jenž varoval Élího, že se Bůh chystá s jeho rodem skoncovat (viz 1. Samuelova 2,27-36).
Slyšení Božího hlasu vyžaduje více, než tichou chvilku o samotě, více než pouhá slova: „Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší!“ Pro slyšení Božího hlasu neexistuje žádný recept. Zkrátka, Bůh mluví k těm, kdo mají připravené srdce k slyšení.
Samuel neměl žádné obsáhlé teologické znalosti, když k němu Hospodin poprvé promluvil. Měl ale citlivé, čisté a oddané srdce, které bylo Pánu otevřené. Co si tedy myslíš, že byla první věc, kterou ho Bůh naučil? Bůh řekl: „Budu soudit Élího, protože věděl, že jeho synové jsou zvrhlí, ale vůbec proti nim nezakročil. Měl jim svléknout kněžský šat a říci: ‚Nemůžete se přibližovat k svatému místu.‘ A proto ti, Samueli, ukážu, jak nenávidím hřích ve svém domě. Chci, abys věděl, co je ke slyšení mého hlasu a k chození se mnou vyžadováno“ (viz 1. Samuel 3,11-14).
Není divu, že Bible říká o Samuelovi, že mluvil jasně. Slyšel hlas Pána! Trávil hodně času o samotě s Bohem na modlitbách a vyhledával ho a Bůh k němu mluvil pokaždé jasně.
Po celém světě najdeme lidi, kteří jsou vycvičeni, aby znali Boží hlas. Tito svatí modlitebníci vylévají Bohu svá srdce a on jim vylévá sám sebe.
