Bůh chce, abychom věděli, že bez ohledu na to, jak jsou pro nás věci složité, on zachová všechny, kdo v něho doufají, a to díky tichému, jemnému hlasu, kterým denně promlouvá k našemu vnitřnímu člověku. To potvrzuje prorok Izajáš. Musíte porozumět, že Izajáš toto slovo přinesl Izraeli v té nejhorší době. Národ podlehl soudu a byl úplně v troskách. Vše se sesypalo.
Izajáš řekl izraelským vedoucím: „Obraťte se nyní k Hospodinu!“ Ale oni neposlechli. Rozhodli se, že se obrátí k Egyptu, aby je vysvobodil. Mysleli si, že mohou spoléhat na egyptské vozy, koně a zásoby.
I přesto Bůh v této záležitosti nenechal dopadnout na Izrael všechny svoje soudy. Raději se rozhodl trpělivě čekat, až se jejich plány zhroutí. Písmo říká: „Hospodin vyčkává, chce se nad vámi smilovat, vyvýší se, slituje se nad vámi. Vždyť Hospodin je Bohem práva, blaze těm, kdo ho očekávají“ (Izajáš 30,18).
Bylo jisté, že všechno selhalo a s národem to šlo stále k horšímu. Nakonec, když padly všechny jejich plány, Izajáš řekl lidu: „Na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: ‚To je ta cesta, jděte po ní, ať budete chtít doprava nebo doleva‘“ (Izaiáš 30,21). Bůh jednoduše říkal: „Teď mi dovolte převzít kontrolu! Otevřete svoje uši a já k vám budu mluvit. Já znám východisko a nasměruji vás. Chci vést každý váš pohyb, napravo či nalevo, abych vás vysvobodil. Povedu vás svým hlasem, který bude k vám mluvit a říkat vám, co udělat, a to až do posledního detailu!“
Na čem záleží, je to, aby ses naučil rozlišovat Boží hlas. On ještě pořád mluví. Vysvětlil: „Mé ovce znají můj hlas.“ Dnes je ve světě mnoho hlasů, jsou to hlučné, vyžadující hlasy; ale je tady i onen tichý, jemný hlas Hospodinův, který mohou rozpoznat a zaslechnout všichni, kteří důvěřují tomu, co řekl Ježíš.