ZŮSTAT NA VINNÉM KMENI
„Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař.“ (Jan 15,1)
Když Ježíš mluvil o sobě jako o pravém vinném kmeni, použil slovo „pravý“ ve stejném smyslu jako ve výrazu „pravý přítel“ – tedy skutečný, opravdový, autentický, připravený podpořit vás svou pomocí. Často se zaměřujeme na tuto část verše, ale co část o vinaři, nebeském Otci?
Otec se stará o svou zahradu s láskou a dokonalostí. Jeho úkolem je udržovat v nás život, aby proudil skrze nás dál. Můžeme se spolehnout, že udělá vše pro to, aby život v nás rostl. Proto, když zůstáváme v Kristu a jsme připojeni k vinnému kmeni, nemusíme být ve stresu ani se o svůj život starat. Od Ježíše dostáváme životní pramen a náš Otec se o nás láskyplně stará.
Pokud jsme naroubováni na vinný kmen, neměli bychom přirozeně přinášet ovoce? Víme, že jsme spaseni, v Kristu jsme v bezpečí a Otec nás zahrnuje milostí a láskou. Jak by z toho nemohlo vzejít ovoce?
Ježíš opět uvádí klíčové slovo: „Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně.“ (Jan 15,4) Je zde další věta, která u mnoha křesťanů vyvolává obavy: „pokud nezůstanete ve mně.“ Někteří následovníci se při čtení této věty začnou bát. Vytvářejí si pravidla, co se smí a co se nesmí, která je ve skutečnosti odříznou od pravého života.
Je pravda, že Ježíšovo prohlášení zde je podmíněné, což znamená, že i my máme svou roli. Na druhé straně rovnice však je, že Ježíš přebývá v nás a jeho přítomnost v nás je pevná a neotřesitelná: „Nedejte se vést láskou k penězům; buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: ‚Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.‘ “ (Židům 13,5)
Když Kristus říká: „… pokud nezůstanete ve mně“, nemluví o naší spáse, protože tu nám zajistil na kříži. Mluví o ovoci Ducha v našich životech, o našem svědectví, o naší spravedlivé cestě, o naší radosti a pokoji. To vše přichází, když se podřídíme péči nebeského Otce jako vinaře, přijímáme jeho prořezávání a čerpáme ještě hlouběji z Krista, naší révy.