ZŮSTÁVAT V KRISTU

Boží milost nás nejen zachraňuje, ale také vychovává.

„Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem …“ (Titovi 2,11) To je skvělá zpráva! Pavel velebí slavnou Boží milost, která nás zachraňuje. A tím to končí, nemám snad pravdu? Kdepak, tím vůbec nekončí. Pavel rychle dodává, že tatáž milost „…vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku.“ (Titovi 2,12)

Pavel zde popsal, co znamená zůstávat v Kristu. Jinými slovy, Boží milost nám poskytuje nejen věčný život, ale i nynější hojný život. Na nás je, abychom zůstávali v Kristu. A on nás povede do požehnaného, zbožného a pokojného života.

Pavel zde ale nekončí. Směle Tita vybízí: „Tak mluv, napomínej a přesvědčuj se vším důrazem. Nikdo ať tebou nepohrdá.“ (Titovi 2,15) Pamatujte, že Pavlovým tématem v této pasáži je milost. Pavel v podstatě prohlásil: „Když se káže milost, ale nevede vás to ke zřeknutí se bezbožnosti, něco chybí.“

Chceme-li sloužit Ježíši, nemůžeme se vyhnout usměrňování, ať už pochází z Božího slova nebo od přátel, kterých si vážíme. Totéž je nám zaslíbeno od Božího nápravného prořezávání: „Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnost těm, kdo jí prošli.“ (Židům 12,11)

Jeho prořezávání je mocné – přináší jak silnou bolest, tak i slavné ovoce. Chybí vám pokoj? Odešli jste od zdroje života a čerpáte z jiných zdrojů? Požádejte Boha, aby prořezal vaše srdce. Kéž odřízne a odebere věci, které tam nepatří. Až skončí, nádherné stromy na vašich zahradách se můžou jevit jako pouhé pařezy; ale to, co z těch pařezů vyroste, ponese ovoce, které jste si nikdy nedokázali představit, a jaké byste sami nedokázali vyprodukovat.

Boží prořezávání nakonec přináší radost, a to vše z ruky zkušeného zahradníka, který nás miluje.