Nový zákon nám ukazuje dvě skupiny lidí: celníky a zéloty. Ti první byli Židé, kteří vybírali daně od židovských spoluobčanů pro Římskou říši. Živili se tím, že k předepsaným daním vybírali částku navíc. Někteří z nich vybírali tolik, že na tom zbohatli. Mnozí Židé považovali výběrčí daní za zrádce, protože těžili ze spolupráce s římskými úřady na úkor vlastních lidí.
Zélóti byli pevně přesvědčeni, že Římané by neměli vládnout jejich zemi, a násilí považovali za přiměřenou odpověď. Některé jejich fanatické frakce bychom dnes pravděpodobně nazvali teroristy. Vraždili ve jménu náboženství a nenáviděli zrádce, konkrétně výběrčí daní.
Dávat tyto dvě skupiny lidí dohromady by asi nebyl dobrý nápad, ale co vidíme v evangeliích? „Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. Jména těch dvanácti jsou: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův, jeho bratr Jan, Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš, Šimon Horlivec (zélóta) a Iškariotský Jidáš, který ho pak zradil.“ (Matouš 10,1-4)
Ježíš dal do skupiny učedníků dohromady celníka a zélótu. Matouš cíleně zapsal toto označení, abychom věděli o možném konfliktu, který zde může nastat. Ježíš je výslovně vyzval, aby spolupracovali a žili společně, a můžete si být jisti, že to udělal záměrně.
Máme tendenci stýkat se s lidmi, kteří jsou nám podobní, ale to je klub, ne církev. Církev představuje Ježíšovu lásku, ne lidské sympatie. Bůh vás může dát dohromady s lidmi, kteří vám vadí. Tak funguje smirkový papír. Obrousí se hrubé hrany a začnete se více podobat Kristu.
Až tedy příště budete se svou horlivou povahou sedět vedle otravného celníka, přemýšlejte o tom, že Ježíš mohl takového člověka umístit do vašeho života, aby z vás byli silnější křesťané. Jakmile se dostanete tak daleko, přemýšlejte o tom, jak si vás Bůh používá k posvěcení jiných, a radujte se. To je církev, jak ji zamýšlel Kristus!