„Požehnaný je muž, který spoléhá na Hospodina a jehož nadějí je Hospodin. Bude jako strom zasazený u vody, zapustí své kořeny u potoka; nebojí se, když přijde žár, jeho listí bude zelené; neobává se ani v roce velkého sucha, nepřestává nést ovoce.“ (Jeremiáš 17,7-8)
Zamysleme se nad tím, kdo důvěřuje Bohu v těžkých situacích: „Požehnaný je muž, který spoléhá na Hospodina a jehož nadějí je Hospodin.“
Tento křesťan je „zasazený“. Má kořeny, stabilitu, zásobárnu živé vody. Rozvíjí se, je plodný a zelená se svěžím životem. Písmo říká: „nebojí se, když přijde žár, neobává se ani v roce velkého sucha.“ Ani když budou věci příliš obtížné, nebude se bát.
Tento člověk říká: „Ježíši, vzdávám se hledání člověka, který by mě dostal ze zkoušky. Jedinou mojí nadějí jsi ty. Věřím ti, že mě z toho dostaneš!“ Pán touží u nás vidět takovou víru v každodenních záležitostech. Možná namítnete: „Ale, bratře Davide, jsem stále nezaměstnaný a stále mám problémy.“ Přesto musíme věřit Božímu slovu, které říká: „Důvěřuj mi, a budeš požehnaný!“
Možná odpovíš: „Ale já nevím, co budu dělat. Vypadá to beznadějně. Nevidím žádné náznaky pomoci nebo vysvobození.“ Na tyto všechny námitky Bůh stále říká: „Důvěřuj mi, mé dítě, a budeš požehnaný.“
Nezáleží na tom, zda se zkouška týká rodiny, zaměstnání nebo zaopatření. Pokud vložíš všechnu důvěru v jeho Slovo a jeho věrnost, Bůh slíbil, že ti požehná; a on nelže. Až přijdou vedra, nerozhází tě to. Když přijde vítr, budeš stát pevně, protože se naučíš důvěřovat Bohu. Budeš zeleným stromem, který nese hojné ovoce důvěry, a každý kolem tebe získá naději a povzbuzení, když tě uvidí tiše důvěřovat.