Apoštol Jan dostal nádherné zjevení Boží slávy. Napsal: „… Avšak chrám jsem v tom městě neviděl: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.“ (Zjevení 21,22–23) Jinými slovy, jediným chrámem v nebi je sám Ježíš.
Když Boží chrám je v nebi, kde Pán přebývá na zemi? Víme, že žádná budova nemůže Boha pojmout. Jak sám Bůh říká: „Nebe je můj trůn, zemi mám u nohou jako podnožku. Kde je dům, který mi chcete postavit, a kde má být místo mého odpočinutí?“ (Izajáš 66,1) Pavel to opakuje v Novém zákoně: „Bůh, který stvořil svět i všechno v něm, je Pánem nebe i země. Nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli“ (Skutky 17,24). Hledáme-li v nějaké budově Boží obydlí, nenajdeme ho.
Odpověď najdeme u Pavla: „Copak nevíte, že jste Boží chrám? Vždyť ve vás přebývá Boží Duch!“ (1. Korintským 3,16) Pán žije a přebývá v srdcích svého lidu.
Jakmile vložíme svou víru v Ježíše, staneme se místem, kde Bůh sídlí. To se nejvíce projevilo v horní místnosti, kde Duch sestoupil na učedníky a naplnil je podle slova, že jejich posvěcená těla jsou Božím chrámem, kam přijde a bude žít Otec. Duch jim pomohl umrtvovat a mařit sklony hříšného těla a dal jim moc žít vítězně. Stali se Božím chrámem, obydlím, které nebylo postaveno rukama.
Ježíš říká: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ (Jan 14,23) Jinými slovy: patříte Bohu a on chce, abyste byli místem jeho odpočinutí.
Drazí věřící, vzdejte Bohu slávu tím, že otevřete srdce pravdě - jste jeho chrámem na zemi.