VYTRVALOST V MODLITBĚ

Někteří bibličtí učitelé tvrdí, že nemáme víru, když žádáme Boha o totéž zas a znovu. Ne. Tak tomu není, a jen to zeslabuje víru mnohých. Bůh od nás vyžaduje, abychom žádali, hledali, postili se a volali k němu účinné a upřímné prosby (viz Matouš 7:7).

Od samého počátku zahrnuli upřímní služebníci Boží zaslíbení do modliteb:

• Ježíš věděl, že jeho Otec mu zaslíbil všechno před založením světa, a přesto Kristus strávil hodiny v modlitbách za to, aby se na zemi děla Boží vůle. Dokonce řekl podobenství, které znázorňuje vytrvalost v modlitbě. Týká se vdovy, jež neustále vymáhala na soudci spravedlnost, dokud jí nebylo vyhověno (viz Lukáš 18:1-8).
• Bůh dal Ezechielovi úžasná proroctví o obnovení Izraele a zaslíbil, že ruiny národa se stanou podobnými zahradě Eden. A přesto Hospodin řekl, že se jeho slovo nevyplní bez modlitby: „Toto praví Pán Bůh: Také to si vymůže u mne dům Izraelův, abych mu učinil: rozmnožím je jako stádo lidí“ (Ezechiel 36:37). Jinými slovy: „Dal jsem vám zaslíbení, ale chci, abyste se za ně modlili. Hledejte mě celým srdcem, dokud se to nesplní. Dodržím své slovo, ale nejprve musíte požádat.“
• Daniel četl o Božím zaslíbení, které bylo dáno Jeremiáši, totiž že po sedmdesáti letech bude Izrael obnoven (viz Daniel 9:2). Když Daniel viděl, že se určený rok blíží, mohl očekávat ve víře, že Bůh splní svůj slib, ale místo toho ten zbožný muž padl na tvář a dva týdny se modlil, dokud neuviděl, že došlo na Hospodinova slova.

Ve Starém zákoně nosili izraelští kněží náprsník se jmény dvanácti kmenů, což symbolizovalo, že nesou před Boha lidi, a že potřeby těchto lidí jim leží na srdci. Dnes nás ve svém srdci nese Kristus a předkládá naše potřeby Otci. A především každý dnešní křesťan je knězem před Pánem a nese vždy ve svém srdci potřeby druhých (viz Jakub 5:14-16).