„A hle, dotkla se mě ruka … A řekl mi: Danieli, muži vzácný, pochop slova, která k tobě budu mluvit. Stůj na svém místě … Řekl mi: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena a já jsem proto přišel“ (Daniel 10,10-12).
Ukaž mi křesťana, který odmítá uznat svůj hřích a který říká: „Mé ruce jsou čisté,“ a já ti ukážu, že jeho zbožnost je falešná. Takový člověk nasadí široký úsměv, chodí sebevědomě a chlubí se, že všechno je dobré. Ale to je pouze vnější zdání! Bible jasně říká, že ten, kdo skrývá svůj hřích, nebude mít úspěch. Bůh mu odnímá svého Ducha, a jeho srdce, které není schopné činit pokání, je plné strachu a neklidu.
Ukaž mi křesťana, který činí pokání, který vnímá svůj hřích, který je ochotný nechat se přezkoumat a volá: „Bože, já jsem zhřešil!“ A já ti ukážu, že takový bude brzy chodit bez sebemenšího strachu. Bůh se svou mocnou rukou dotkne jeho srdce a vyrve veškeré kořeny strachu a on pozná nezměrnou Boží přízeň a Boží požehnání.
Milovaný, dovol Bohu prozkoumat své srdce, požádej Ducha svatého, aby ti zjevil všechno, co ho ve tvých slovech či ve tvém jednání zarmoutilo. Přemýšlej, zda jsi někoho nepomluvil, a připusť si, jak to bylo hříšné. Jdi za tím člověkem a požádej ho o odpuštění.
Slibuji ti, že pokud věci urovnáš, do tvého života přijde Boží přízeň v takové míře, jakou jsi ještě nezažil. Hospodin otevře tvé oči a uši a dá ti porozumění.
„Zármutek podle Boží vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt. Pohleďte, k čemu vás vedl tento zármutek podle Boží vůle: jakou ve vás vzbudil opravdovost, jakou ochotu k omluvě, jaké znepokojení, jakou bázeň, jakou touhu, jakou horlivost, jakou snahu potrestat viníka! Tím vším jste prokázali, že jste se v té věci zachovali správně“ (2. Korintským 7,10-11).