VYDÁNI NA SMRT

Apoštol Pavel napsal: „My, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle.“ (2. Korintským 4,11)

Když Pavel napsal: „My, kteří žijeme“ pouze zopakoval Ježíšova slova ze Zjevení 1:17-18: „Já jsem první i poslední, ten Živý …“ Pavel zde mluvil o křesťanech, kteří důvěřují Kristu a v nichž přebývá jeho život. Ale ve skutečnosti nám Pavel říká, že i my jsme vydáváni na smrt.

Je to tak. Stejně jako Otec vydal smrti svého Syna, vydává smrti i všechny, kteří jsou v Kristu. Bůh nás každého vede za ruku až k samotným branám smrti a říká: „Tady si vezmi, smrti, ještě tohoto. A dělej si s ním, co chceš!“ A v tu chvíli nás Boží ruka přestává chránit. Naopak, přivádí nás přímo do spárů smrti.

Ptáte se, proč to Bůh dělá? Dělá to ze stejného důvodu, z jakého poslal na smrt svého vlastního Syna. On ví, že nás smrt, bolest ani zármutek nemohou přemoci nebo zničit, protože v nás žije sám Kristus!

Bůh ví, že nejsme v nebezpečí, tak jako nebyl ani Ježíš. A má pro nás připraven vítězný plán, stejně jako ho měl pro svého Syna. Ale tohoto vítězství je možné dosáhnout pouze skrze smrt.

Pavel nás varuje: „Jestliže máte v sobě život vzkříšeného Krista, Bůh vás bude vydávat na smrt každý den života!“ A dodává: „Jak je psáno: ‚Pro tebe nás zabíjejí v kteroukoli chvíli, za ovce na porážku mají nás.‘ “ (Římanům 8,36) Řecký význam textu je tento: „Každý den jsme vydávaní smrti.“ Stručně řečeno, Pavel říká: „Každý den čelím nové smrtelné situaci.“ 

Prosím, pochopte, že Pavel zde nemluvil o fyzické smrti, mluvil o druhu smrti, která se nám děje denně při chození s Kristem. Pavel když svědčil: „Na každý den umírám“ (1. Korintským 15,31), poukazuje na soužení, úzkost, pronásledování, nebezpečí a trápení všeho druhu.

Pavel v podstatě říkal: „My, kteří v sobě máme Kristův život, jsme neustále vydáváni jedné smrtelné situaci za druhou. Každý den procházíme novou zkouškou. Ale je v nás život Božího Syna!“