VYDÁN SMRTI

V den Letnic apoštol Petr prohlásil zástupům v Jeruzalémě: „Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte. Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili.“ (Skutky 2,22-23) 

Co těmito slovy Petr myslel? Jeden řecký slovník překládá jeho slova takto: „Ježíš byl vydán nepřátelům, vydán na smrt podle předem stanoveného Božího plánu.“

Jak podivný, nepochopitelný čin od údajně milujícího nebeského Otce. Bůh úmyslně vydal svého Syna na smrt! Bylo to, jako by schválně vedl Ježíše do rukou jeho nejhorších nepřátel a řekl: „Hle, můj Syn. Dělejte si s ním, co chcete.“ Potom přihlížel a neudělal nic, čím by nejhorším nepřátelům svého syna zabránil, aby ho zabili.

Co mělo být tím předem určeným plánem? Proč Bůh vydal milovaného Syna smrti? Petr nám dává odpověď v následujícím verši: „…smrt ho nemohla udržet ve své moci.“ (Skutky 2,24)

Bůh věděl, že je nemožné, aby Ježíš zůstal natrvalo v sevření smrti. Takže nic neriskoval, když svého syna vydal smrti. Věděl, že Ježíš vyjde z hrobu jako slavný vítěz nad smrtí, vzkříšený oživující mocí Ducha svatého!

Je však důležité porozumět časům, v nichž Petr tato slova promluvil. Až do ukřižování byla smrt pro lidstvo velmi děsivou záležitostí. Stále ještě to byla ďáblova doména, podléhající jeho vládě a panství. Proto byla smrt nepřítelem, kterého se lidé báli.

Bůh věděl, že moc smrti musí být zlomena. Proto vydal svého syna smrti. „svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti, to jest ďábla.“ (Židům 2,14) Bůh chtěl odstranit osten smrti, zlomit satanovu moc nad smrtí jednou provždy. Proto dovolil Ježíši sestoupit do smrti, aby ji pohltil.